Přeskočit na hlavní obsah

Jako zabít ptáčka


napsala : Harper Lee
nakladatelství. Maldá fronta
překladatel: Markéta Mašková, Igor Hájek
počet stran: 280

Kdybych měla zhodnotit knihu jedním slovem, řekla bych že je prostě kouzelná. 

Jde o příběh odehrávající se v 30 letech 20 století. Pohledem malého děvčátka, Čipery, se podíváme na malé městečko Maycomb a jeho obyvatele. Její otec je právník. který se snaží sám vychovávat své děti. Snaží se jim vštípit základní principy slušnosti. Zasvěcuje je i do své práce. Když zastupuje černocha falešně obviněného ze znásilnění bílé dívky, jeho děti případ prožívají společně s ním.

Autorka za svou knihu získala Pulitzerovu cenu. Vůbec se tomu nedivím. Na motivy knihy byl natočený i film, který získal v roce 1962 tři Oskary. Člověk žije příběhem společně s Čiperou a jejím bratrem. Dívá se na děj přes jejich čisté vnímání světa. Kniha je často zařazována i do povinné četby a to je moc dobře. Navíc v červenci by mělo vyjít pokračování, které měla autorka spoustu let jen tak v šuplíku, takže se máme na co těšit.


Výsledek obrázku pro jako zabít ptáčka
Foto z filmu.

Hlavní vypravěčkou je osmiletá dívka Jana Luisa, které všichni říkají Čipera. Popisuje nám své dobrodružství, která prožívá společně se svým bratrem Jemem a kamarádem Dillem. Jejich světem je malé město, kde se všichni znají,jejich černá služebná Kalpurnie, která jim nahrazuje matku a jejich otec,Aticus. 

Kniha nám očima dítěte ukazuje pohled tehdejšího světa na soužití bílé populace a jejich černých sluhů. Na pozadí případu, který řeší dívčin otec, advokát, vykresluje tehdejší smýšlení. Černoch - Tom Robinson, je falešně obviněn ze znásilnění bílé dívky. Je to citlivý případ, kdy proti sobě nestojí jen slovo muže a ženy, ale i jejich barva kůže. Přesto, že důkazy shromážděné právníkem svědčí pro Tomovu nevinu, je předem odsouzen celým městem. 

V příběhu jsou nejkrásnější pasáže, kdy otec odpovídá na otázky svých dětí. Atikus vychovává své děti sám.. A vychovává je pomocí  příkladů a otevřeně jim odpovídá na všechny otázky. 


" Byl by mi třeba trochu ublížil," připustil Atikus, "ale až budeš starší, synku, porozumíš lidem trochu líp. Ať je to jak chce, dav vždycky sestává z lidí. Každé srocení v každém jižním městečku sestává z lidí, které člověk zná - to pro ně moc nemluví, že?"
"To bych řekl, že ne," potvrdil Jem.
" A tak bylo třeba osmiletého dítěte, aby je přivedlo k rozumu, že?" řekl Atikus.  "To něco dokazuje - že tlupu zdivočelých zvířat lze zarazit, z toho prostého důvodu, že v nich zůstává lidskost"


Miluji tu knihu, miluji jak spolu vycházejí otec a jeho děti.  Poklidné scény, kdy si děti hrají se střídají se scénami plnými napětí, kdy skoro ani nedýcháme, abychom zjistili jak to dopadne. Je to kniha plná poučení a to nejen v rasové otázce. Otec dětem vysvětluje význam školy, mezilidských vztahů, co je to odvaha a jak se projevuje. 

Hlavní hrdinka Čipera je neposeda, na svou dobu velmi zvídavá a odvážná. Taky jí její okolí vyčítá, že chodí oblékaná jako kluk. Je velmi chytrá, číst umí dřív než začne chodit do školy, což ji přivede do potíží s paní učitelkou. I její bratr je velmi inteligentní. Jejich vztah k lidem je bez jakýchkoliv předsudků. Otec se snaží, aby si sami vytvořili svou představu o fungování světa. Jen je jemně vede po cestě poznání. 

Moc se těším na pokračování knížky. Potkáme se s Čiperou o dvacet let později. Jaká kniha bude? 
  
Za knihu k recenzi děkuji knihy.idnes.cz





Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…