Přeskočit na hlavní obsah

Život bez otce - s diagnózou deperzonalizace

Život bez otce - s diagnozou depersonalizace


autorka: Martina Coleová
počet stran: 220
nakladatelství: Tigris

Kniha mě zaujala anotací. Dostává se Vám do rukou kniha, kterou jistě ocení studenti psychologie a možná i odborníci, kteří by rádi viděli pohled očima obyčejného člověka na život s touto poruchou. Kniha popisuje mé dětství a celý můj dosavadní život. Vykresluje dopad chybějící rodiny a životní cestu s onemocněním duše.

Jde o autobiografii dívky s psychickou poruchou depersonalizace. Popisuje nám své nelehké dětství, plné násilí ze strany otce a nezájmu ze strany matky. Po smrti otce, kterého milovala, se dívka uchyluje k babičce. Ta se ji snaží nahradit matku. Hledá lásku u mužů. Snaží se najít někoho, kdo jí bude milovat a zajistí ji život jaký si vždy přála a splní jí její sny. Nedaří se jí to a to jí vrací do bludného kruhu závislostí. Závislost na drogách, alkoholu, lécích, mužích. Všechny její závislosti se prolínají. Její život je plný zvratů . 


Matkou jsem občas pohrdala. Když mluvila o tom, že bez táty nic nemáme a nelze odejít. Připadala mi neschopná a bezbranná. Nedospělá. Necítila jsem od ní nikdy žádnou ochranu.


Život není lehký. Hlavní hrdinka knihy ho měla daleko komplikovanější, než je běžné. Její otec byl násilník, který neshody s ženou řešil bitím. Vůbec mu nevadilo, že jsou přítomné i jeho dvě dcery. Nedokázal se ovládnout. Matka, z obavy o hmotné zajištění sebe a svých dcer, nedokázala otce opustit. To všechno se podepsalo na psychice naší hrdinky. Milovala otce i přes jeho násilnické chování a pohrdala matkou. Většinu viny viděla na straně matky a dávala to najevo. 
Když otec umřel, matka se osvobodila. Lásku dávala mladičké dívce babička, ale to jí nestačilo a tak ji hledala v náručí mužů. Hledala otce a tak byla ráda, pokud se o ni přítel postaral. 

Její psychická porucha ji provázela celým životem. Nikdy nebyla zcela spokojení s tím kdo je a jak vypadá. Pořád se snažila na sobě něco změnit, žít život jaký si jako malá vysnila. Vždy se snažila najít opravdovou lásku a protože se jí to nedařilo u lidí, svou lásku věnovala zvířatům.

Čistou a upřímnou lásku jsem viděla jen u zvířat. bezpodmínečná láska psa ke člověku, byla jako sklo z křišťálu. Žádné ubližování, nebyl-li pes týrán či se na něm někdo nedopouštěl jiného zla nebo ho k útokům přímo necvičil. Nad filmem, kde pes umíral steskem po pánovi, jsem probrečela hodiny. Smrt člověka mi byla naprosto lhostejná ve filmu, ale i v životě.

Není pochyb, autorka měla velmi rozporuplný a zajímavý život. Prožila si toho hodně. Příběh jako takový je velmi zajímavý. Je popisován úspěch, kdy byla finančně zajištěná, podnikání ji šlo, i pád na úplné dno, alkohol, drogy, promiskuita. 
Po celou dobu čtení, jsem se nemohla do postavy vcítit. Nevím jestli to bylo její psychickou poruchou, nebo nepochopením. Chvílemi mi byla až nesympatická. Vina za vše, co se jí stalo byla svalována na ty druhé. Matka mohla za to, že ji (matku) otec bil, přítel mohl za to, že začala hrát automaty, že začala pracovat jako prostitutka.... Zdálo se mi, že se vždy snaží najít pro sebe tu nejjednodušší cestu.
Hlavní hrdinka je velmi otevřená. Popisuje všechny své myšlenky, stavy. Nebála se svěřit se i s pocity, které bychom si většinou nechali jen pro sebe. Otevřeně popisuje svůj vztah k matce, otci, svým partnerům. Svěřuje se nám i s věcmi, na které není nijak pyšná.
Styl psaní mi moc nesedl. Používání některých slov - slovních spojení v textu mi vadil. Autorka užívala výrazů jako dle, již, neb, jelikož velice zvláštně.  Většinou si časem při čtení zvyknu, a děj mě pohltí, tentokrát to ale vůbec nešlo. Knihu jsem dočetla, nejsem typ, který knihy odkládá nedočtené. Vím, že napsat příběh, je dost těžké a tak jediné jak se autorovi za to odvděčit je knihu dočíst a udělat si na ní názor.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství KKnihy.cz

Knihu si můžete koupit zde
2 komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Moudra z knih 2017

V roce 2015 jsem se zapojila do projektu MOUDRAZKNIH.  Projekt nás neskutečně bavil. Všude jsme ukrývali lístečky s pečlivě vybranými úryvky z knih. Někdy jsme měli štěstí a mohli jsme pozorovat lidi, kteří je najdou a jejich reakce. Proto jsem se rozhodla projekt opět rozjet. 



Pokud máte rádi knihy, možná se vám některé věty  zažerou pod kůži. Já si je zapisuji do sešitu, který mám speciálně na citáty. Občas se mi hodí, když píšu věnování do darované knihy, nebo posílám dopis a chci přidat vhodný citát. Teď jsem našla nové využití. Moudra z knih. Pokud se vám stane, že narazíte na nějaký citát, který se vám z nějakého důvodu líbí, dáte si tu práci a napíšete ho na kousek papíru. Jestli použijete počítač a text vytisknete, nebo ho napíšete ručně je už zcela na každém z vás. Hlavní je citát převést do papírové podoby a předat ho dál. Můžete ho nechat na lavičce v parku, v nákupním košíku, dát ho do náhodně vybrané schránky, vše je jen na vás. Jde o to se podělit o kousek knihy, nebo myš…

Soutěž

Tento můj blog už je tady dva roky. Za tu dobu jsem se díky němu podívala na spoustu zajímavých míst, zjistila plno užitečných informací a seznámila se se spoustou inteligentních a nápaditých lidí. Díky těmto stránkám se doslova změnil můj život.

Protože nedávno na počítadle naskočilo 100 000 shlédnutí, dám do soutěže rovnou tři knihy  - jde o takovou malou odměnu pro mé čtenáře. Takže mohou vyhrát rovnou tři z vás.

A o které knihy co se tedy hraje?

První knihou v soutěži je Sběratel mušlí - od Anthony Doerr. Jde o knihu povídek, které vás chytnou za srdce. Rozhodně nejde o titul, na který rychle zapomenete. Jednotlivé osudy si budete přehrávat v hlavě i dlouho po přečtení. Recenzi na knihu si můžete přečíst ZDE


Druhá kniha, kterou můžete vyhrát je Zázrak v plechovce, napsal C.D. Payne. Jde o knihu plnou vtipu a zábavy. Rozhodně se s ní nudit nebudete. Recenzi na ni najdete ZDE

Poslední - třetí knihou je Ryba jménem Ian od Bradley Somer. Kniha zachycuje okamžiky života lidí, kteří bydlí…