Zápisník začínáme

Jak už jsem sem několikrát psala jsem učitelka. Učím technické předměty na střední škole. A protože se ráda vzdělávám a posouvám své hranice i dál, navštěvuji v současné době univerzitu. Mohlo by se zdát, že by mi to mělo stačit, chodit do práce, na unverzitu, ale já se rozhodla zvládnout navíc kurz pedagogiky.



Takže mám opravdu co dělat. Někdy to skloubit dohromady časově je dost náročné, naštěstí mi v práci vycházejí celkem vstříc a i doma jsou na mě hodní a nechávají mě učit se.

Zatím je to brnkačka, navštěvuji sice všemožné přednášky a kurzy, ale první zkoušku z metalurgie mám až koncem listopadu. Zatím tedy jenom sháním podklady, vypracovávám otázky a připravuji se na psaní seminárních prací.  

Proto jsem se rozhodla začít psát tento zápisník. Chci spojit pohled učitelky a studentky. V součastnosti jsem v roli obou a je to celkem zábava, někdy to porovnávat.

Víte, kdo jsou nejhorší žáci? Samozřejmě učitelé. To, že občas musím budit své středoškolské studenty je smutná skutečnost, zvláště po náročném víkendu. Nedávno jsem byla na přednášce z didaktiky a jeden pan kolega tam nepokrytě spal. Přednášející to okomentoval laxně, kolegi se optat nemůžu, ten spí, a pokračoval ve výkladu, mimochodem velmi zajímavé látky. Je pravda, že už jsme starší atd, ale taky se mi nelíbí, když se žáci baví, spí, vyrušují, čtou si pod lavicí, hrají hry na telefonech,atd. , takže je samozřejmé, že jako studentka dávám pozor a dělám si zápisky. :-)



Možná právě proto, že mám zkušenosti jako učitelka, daleko víc se snažím do hodiny zapojit. Pokud se profesor na něco zeptá, snažím se odpovědět. Vím, jaké to je z druhé strany, pokud hodíte otázku do davu a ono nic. Kdyby to šlo, udělala bych tzv. obrácený den. Zaúkolovala bych studenty a na celý den, by si museli připravit materiály a učit učitele. Je jedno, co by je učili. Jde o to, aby si to zkusili. Na každou hodinu musím mít nachystanou látku. Nesmí ji být méně, než stihnu probrat, takže raději více, aby nenastala ke konci hodiny trapná chvilka, kdy už jim nemám co říct. Přesně tak i příklady musím mít nachystané k výpočtu a samozřejmě, musím znát výsledky.

Jako studentka bych v obrácený den, dělala přesně to, co mi kluci dělají běžně. Spala bych na lavici, snažila se tajně vytáhnout mobil a hrát si hry, neodpovídala bych na otázky a když mě vyvolá k tabuli, tak bych se bránila. "Paní učitelko, ne. Já to nemám ještě napsané, vyberte někoho jiného. " Už by měli vědět, že tyhle výmluvy na mě neplatí, a přece to pořád zkouší.


A co vy a vaši učitelé, potažmo žáci? Máte je rádi?




Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Moudra z knih 2017

Soutěž

Jak si žiju - narozeniny