Přeskočit na hlavní obsah

Jak si žiju - Marťan

V poslední době se hodně mluví o novince v našich kinech. Přesto, že do kina chodím jen velmi málo, tentokrát jsme neodolali a do kina jsme zašli. Byla to dost spontánní akce. Jednoduše jsme se v jednu odpoledne rozhodli a už o půl čtvrté jsme seděli s 3D brýlemi na očích v kině. 

A který film to byl, který nás donutil, opustit náš teploučký domeček a vydat se do deště? 


Ano, tolik obdivovaný Marťan od Ridleye Scotta.
Už jen jméno režiséra bylo zárukou, že jsme nevyjeli zbytečně. A opravdu jsme si film užili. 

Je pravda, že se nevyhnul jistým nepřesnostem, ale shodli jsme se s přítelem, že tyto chybičky jsme ochotni odpustit. Nejednalo se o nic zásadního. 

Děj měl humorné chvilky, kdy jsem se hlasitě smála, ale i napínavé okamžiky, kdy jsem měla o hlavního hrdinu strach. Rozhodně zápletka byla velmi zajímavá. 

Zpočátku úspěšnou misi předčasně ukončí bouře, která ohrožuje život celé posádky. Při bouří má jeden z kosmonautů  - Mark nehodu, při níž se mu poškodí skafandr. Celá posádka je přesvědčená o Markově smrti, on však díky velkému štěstí, přežije. Probudí se jako jediný člověk na planetě. To jak se se situací hlavní hrdina v podání Matta Damona vyrovná bylo velmi nápadité. Myslím si, že já na jeho místě bych to nezvládla. 


Po shlédnutí filmu si rozhodně uvědomíte, jak důležité je mít dostatek lepící pásky. 



Já, jako knihomol si určitě pořídím i knihu. Ve většině případů to mám obráceně, nejdříve knihu čtu a teprve potom vidím film. Moc se na knihu těším, na vnitřní rozmluvy Marka. Myslím si, že je plno věcí, které film nemůže uspokojivě předat. 

Jak se líbil film vám a co kniha? 

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…