Smrtná zima - recenze


autor: Kate A. Borman
nakladatelství: Host
překladatel: Markéta Polochová
počet stran: 366

V osadě, která je zcela odloučená od okolí, žije mladá dívka, která se liší svým myšlením, svými sny i odvahou. Jenomže, lišit se není dobré. Ve společnosti, která má velmi přísná pravidla je každá odlišnost chápána jako zlo. Jenže Emmeline si nemůže pomoci, nedokáže předstírat. Přes přísný zákaz se vydá do lesa. Má neodbytný pocit, že jí někdo nebo něco volá. Jenomže co najde v pustině, kam nikdo nikdy nechodí, kde mohou číhat různá nebezpečí? Co na její výpravy budou říkat ostatní obyvatele osady.

Autorka, Kate Borman žije v Kanadě.  Moc se mi líbí prohlášení z jejich stránek, kde píše že k jejímu pracovnímu procesu patří pohodlné pantofle, dobrá čokoláda a krásně strašidelné věci. Navíc tvrdí, že jako malá nebyla doma moc užitečná, protože místo práce pořád četla knihy a to jí prý vydrželo dodnes s tím rozdílem, že teď knihy píše.


Na knihu Smrtná zima jsem se moc těšila. Anotace mě zaujala. Tento typ příběhu mám moc ráda.
Osada, která se vlivem okolností dostala do izolace od okolního světa, kdy nevíme jak a jesli na světě ještě žijí jiní lidé. Obyvatelé se snaží přežít v drsných podmínkách a tak si vytvoří přísné zákony, nad kterými dlí privilegovanější část obyvatel.

"Tam venku cítím mrtvé vznášející se ve větvích. Ztracení šustí listím stromů, brání průchodu paprsků a šeptají mi do ucha. Své špinavé prsty obepínají kolem mého hrdla, škubou mi vlasy a uvolňují prameny, aby mě mohly letmým dotekem lechtat po tváři. 
Nebo že by to byl jenom vítr?
Nechci se tu moc zdržovat.
Strčím poslední kořen batolky virginské do vaku a pospíchám pryč. Zvednu se zpod svídových keřů, kde jsem kořeny vyrývala, a zmrzačená noha mi podklouzne na uvolněné hroudě hlíny. Ostrá bolest mi okamžitě projede celou nohou až nahoru k boku. "

Hlavní hrdinka je patnáctiletá dívka, která má svou hlavu. Emmeline je chytrá a přemýšlivá. Většina obyvatel osady bere informace, které jim předloží radní, jako hotovou věc, aniž by o ní pochybovali. Emmeline je jiná, má pochybnosti, chce vědět víc, poznat víc. Navíc má sny, které se jí snaží něco sdělit.


Život v osadě je jednotvárný, jeho jediným smyslem je přežít. Obyvatelé se bojí svého okolí v kterém číhá mnoho nebezpečí. Každý, kdo se pokusil opustit osadu, se už nevrátil.

Emmeline se mi moc líbila. Její odvaha s jakou se rozhodla vydat do neznáma a poslouchat své sny. Vše co podnikla mělo svojí logiku, i když se moc bála, šla do všeho naplno.

Musím přiznat, že děj knihy je tak napínavý, že jsem ji přečetla takřka na jeden zátah, Chtěla jsem se dozvědět jak to skončí, co najde Em v lese, chtěla jsem odhalit všechna tajemství. Bohužel, protože se jedná o první díl, plno otazníků zůstalo nezodpovězeno.

Styl psaní autorky mě nadchnul. Jediné, co bych ji vyčetla je zapojení francouzštiny do textu. Čtenář bez základů tohoto jazyka to bude mít složitější s porozuměním dialogů. Buď bych francouzštinu přímo vyloučila, nebo bych aspoň v textu naznačila překlad, aby bylo vše jasné. Jinak si myslím, že tato kniha si určitě najde své obdivovatele.

Plno věcí bylo jen jemně naznačeno a dořešení se dočkáme nejspíše až v dalších dílech série. Jsem moc zvědavá.

Za knihu k recenzi děkuji Palmknihy
Knihu si můžete pořídit ZDE

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kouzelné tenisky mého kamaráda Percyho

Oldřich z Chlumu román a skutečnost

Kluk na větvi