Přeskočit na hlavní obsah

Píseň krve - recenze


napsa: Anthony Ryan
nakladatelství: Host
překladatel: Jakub Kalina
počet stran: 624

Byl to obyčejný malý kluk, alespoň do té doby, než ho otec dovezl ke strašidelné bráně a předal ho rytířům Šestého řádu. Řádu bojovníků víry. Začal mu život plný bolesti, namáhavého cvičení, ale i přátelství mezi bratry. Vélin nerozuměl tomu, proč se ho otec zbavil. Začal pátrat a pomalu rozplétat klubko plné tajemství a intrik. 
Být bratrem Šestého řádu není jen tak, musí bojovat, jeho život je plný nebezpečí a krve. Jak se s tím náš hrdina vyrovná. Navíc má v sobě píseň krve, která mu pomáhá a radí. 

Románu Píseň krve se na celém světě prodali už přes sto tisíc výtisků. To je velký úspěch pro Anthony Ryana. Jde o autorův první román, zanedlouho má vyjít jeho pokračování. Je moc dobře, že se pan spisovatel rozhodl psát na plný úvazek. Budeme doufat, že jeho další knihy budou stejně čtivé.



Příběh Vélina al Sorny je plný tvrdého výcviku, spojeného s krutými tresty. Cílem toho všeho je získat zdatného bojovníka víry. Od malička děti cvičí bojovat, a zároveň jim vštěpují pevnou víru. Je to výcvik, který se neohlíží na ztráty, chtějí jen ty nejsilnější a nejchytřejší. Přes to všechno je Vélin spokojený, v tomto krutém světě si našel své místo a přátele. 
Po dokončení výcviku začíná hrdina objevovat propletenec intrik, který v království vládne. Dostává se do pozice, kdy se musí rozhodnout, jestli se podřídí králi. Musí si vybrat, co je větší zlo. Zjistí jak nelehké je udržet si svá předsevzetí v závislosti na osudu druhých.

Vélinův otec sesedl z koně a pak sundal i jeho.
" Kde to jsme, lorde?" zeptal se Vélin. Měl pocit, že křičí, ačkoli ve skutečnosti skoro šeptal. Ticho a mlha ho děsily, nelíbila se mu ani brána, ani soška na jejím vrcholu. S  jistotou věděl, že její prázdné očnice jsou plné lží a podvodu. Sledoval jí a čekal.
Otec neodpověděl. Vytáhl z opasku dýku a rukojetí udeřil do zvonu. Jeho zvuk zněl v okolním tichu jako výbuch. Vélin si rukama zakryl uši, dokud neutichl. Když vzhlédl, otec stál přímo před ním.
"Véline," oslovil ho drsným hlasem válečníka. "Vzpomínáš si na úsloví, které jsem tě učil? Naše rodinné krédo? "
"Ano lorde. "
"Pověz mi ho."
" V loajalitě je naše síla. "
"Správně. V loajalitě je naše síla. Nezapomeň na to. Nezapomeň, že jsi můj sin a že si přeji abys tu zůstal. Na tomto místě se naučíš řadu věcí, stane se z tebe bratr Šestého řádu. Ale vždy budeš mým synem a jednou moje přání oceníš."

První část knihy nás seznamuje s tvrdým výcvikem, který musí bratři Šestého řádu absolvovat.  S dětmi se nikdo nemaže, musí se s novým  prostředím smířit, nebo jsou přinucení odejít. Při některých zkouškách jim jde o život. Nejeden z Vélinových kamarádů zkoušku zaplatí životem.
V druhé části opustíme brány kláštera a vydáme se do bojů. Ne vždy Vélin věří v to, o co bojuje. Jenže jak má reagovat na intriky krále, jak si má vybrat co je lepší? Snaží se dodržet své předsevzetí a za každé okolnosti se zachovat co nejlépe. 

Moc se mi líbil hlavní hrdina. Ne, nebyl ve všem nejlepší, ale netrápil se tím. Měl vůdčí schopnosti a tak se stal přirozený vůdcem svých přátel. Dokázal se dostat i z těch nejnebezpečnějších situací. Někdy díky náhodě, jindy díky svému důvtipu, ale nejčastěji díky svým přátelům. To, že každá postava měla své kladné i záporné stránky se postaralo o to, že si člověk vybral své oblíbence. 
Kromě Vélina, si mi moc líbil jeho přítel Kenis. Byl chytrý, uměl vyprávět příběhy, ale zároveň byl trochu záhadný. Jeho tajemství ještě čeká na odhalení, alespoň doufám. Šerin, krásná léčitelka, která nesnáší násilí. Má určitě taky v zásobě nějaké tajemství, které ještě odhalíme. Každá postava měla něco do sebe. 

Líbilo se mi propracování řádů Víry. Kdy se každý zabýval něčím jiným. Léčitelstvím, bojem, střežením literatury atd. Líbili se mi tajemství, které jsme v knize odhalovali, je pravda, že ještě jich hodně na odhalení čeká. To je určitě velký důvod pořídit si další díl. Národy, které ve světě žijí, každý má své hodnoty, které vyznává. Je jich mnoho a dělají tak příběh zajímavějším.

     

Kniha je napsaná poutavým stylem, Jde o vyprávění Vélina o svém životě, které zapisuje knihovník. 
Občas se ve vyprávění najde chyba, kdy nevíme jestli chybu učinil vypravěč nebo kronikář. Rozhodně jsem se s příběhem z žila hned od prvních stránek. Vyprávění je přirozené, nepoužívá nadnesené výrazy, které by ničili plynulost textu.

Musím říct, že odtrhnout se od knihy byl pro mě velký problém. Přesto, že má přes 600 stránek, byla pro mě krátká. Jak to vše dopadne, co se ještě stane. S kým se Vélin ještě setká, jak se vysvětlí některé události. Odhalíme všechny záhady? 

Už se těším na další díl. 

Za knihu k recenzi děkuji Nakladatelství Host

Knihu si můžete koupit ZDE




Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…