Vyhnání Gerty Schnirch
Napsala: Kateřina Tučková
nakladatelství: Host
počet stran: 410
Kniha nám představuje Gertu Schnirch a její osudy. Neměla to v životě lehké, matka Češka ovládaná despotickým otcem - angažovaným Němcem. Za války se snažila nevyčnívat, neubližovat, ale ani nepomáhat. Nechávala vše plynout kolem sebe. Po válce, byla odsunuta spolu z dalšími Němci z Brna. Přežila i se svou několikaměsíční dcerou. Sledujeme její nelehký osud i osudy lidí, které potkává a s kterými se přátelí.
Kateřinu Tučkovou jsem si vybrala jako zajímavou českou spisovatelku. Její nejznámější kniha jsou Žitkovské bohyně. Chtěla jsem si od ní přečíst i jinou knihu. Za román Vyhnání Gerty Schnirch získala autorka cenu Magnesia Litera. Od října roku 2014 uvádí HaDivadlo i její divadelní adaptaci. V současnosti Kateřina Tučková pracuje jako kurátorka. Není jen autorkou beletrie, vydala i několik odborných publikací z oblasti českého výtvarného umění.
S Gertou se setkáváme na začátku války, sledujeme proměnu jejího otce v uvědomělého Němce i ztrátu přátel. Najednou se hodnota člověka poznává podle toho, jaké vyznává náboženství a jakou má národnost. Dřívější přátelství je zapovězeno a navazují se nová. Gerta se snaží nevyčnívat, příliš se nezapojuje. Navíc po smrti matky a odchodu bratra na frontu zažívá své malé domácí peklo.
Po skončení války doufá, že muže žít v klidu dál. Že se její život vrátí do starých kolejí a ona i její dcera budou v pořádku ve známém prostředí domova. Okolní události ji velmi brzy vyvedou z omylu. Spolu s ostatními, vinnými i nevinnými Němci, je odsunuta z města. S sebou si může vzít jen pár nezbytností pro sebe a svou dceru. Začíná vyčerpávající cesta, plná brutality, ústrků a nespravedlností. Je zázrak že přežila. Dostává se na nucené práce do moravské vesnice, kde spolu s dalšími odsunutými ženami a jejich dětmi vytvoří komunitu. Tato přátelství jsou velmi pevná a vydrží dlouhá léta.
Kniha Vyhnání Gerty Schnirch byla plná hrůz, která se tenkrát děla. Četla se proto velmi těžce. Několikrát jsem Gertu litovala, nedokážu si ani představit ty hrůzy, které prožila. V době války byla velmi mladá - středoškolačka. Bylo naivní si myslet, že pokud ona nikomu nic neudělala, je bez viny a nemůže se jí nic stát. Zvláštní je, že jsem se nedokázala vžít do hlavní hrdinky. Připadala mi až moc nezaujatá, lhostejná k tomu co se děje. Jako by vše pozorovala z vnějšku, ne že se jí to skutečně děje.
Tento historický román je rozdělená na několik částí. První část, Válkou s cejchem Schnirchů, nám popisuje jak to bylo s Gertou za války. Jaký byl její vztah s matkou, otcem i bratrem. Druhá část nese název- Když se kácí les, lítají třísky. Tady nám Gerta popisuje odchod z Brna a následnou hrůznou cestu. Kniha končí částí Sólo pro Barboru, kdy poznáme jak vše zažívala Barbora jako malé dítě, jak viděla události kolem sebe jinak, než její matka.
Styl autorky byl pro mě nečekaný. Plno věcí, hlavně těch zlých spíš naznačuje, než by je přímo popisovala. Tím, že si je čtenář musí domyslet a představit, se tyto hrůzy zdály daleko skutečnější, než kdyby je jednoduše popsala s celou jejich surovostí. Některé scény popisuje jakoby nezaujatě bez citu, jiné s hněvem, kdy chce vykřičet tu nespravedlnost, která se stala. Zvláště poslední pasáž, kterou vypráví Barbora byla překvapivá.
Jde o velmi silný příběh napsaný velmi poutavě. Občas jsem se ztrácela v osudech některých postav, byli však dořešeny na jiném místě knihy. Autorka tím napínala naší zvědavost, jestli se dozvíme, jak to dopadlo. Přesto, že už jsem četla řadu knih z válečnou tématikou, kde jsou popisovány hrůzy války, v knize Vyhnání Gerty Schnirch, jsou některé jen naznačené a o to horší. Tentokrát se podíváme na toto historické období z jiné strany a to strany Němců žijících v Čechách.
S Gertou se setkáváme na začátku války, sledujeme proměnu jejího otce v uvědomělého Němce i ztrátu přátel. Najednou se hodnota člověka poznává podle toho, jaké vyznává náboženství a jakou má národnost. Dřívější přátelství je zapovězeno a navazují se nová. Gerta se snaží nevyčnívat, příliš se nezapojuje. Navíc po smrti matky a odchodu bratra na frontu zažívá své malé domácí peklo.
Po skončení války doufá, že muže žít v klidu dál. Že se její život vrátí do starých kolejí a ona i její dcera budou v pořádku ve známém prostředí domova. Okolní události ji velmi brzy vyvedou z omylu. Spolu s ostatními, vinnými i nevinnými Němci, je odsunuta z města. S sebou si může vzít jen pár nezbytností pro sebe a svou dceru. Začíná vyčerpávající cesta, plná brutality, ústrků a nespravedlností. Je zázrak že přežila. Dostává se na nucené práce do moravské vesnice, kde spolu s dalšími odsunutými ženami a jejich dětmi vytvoří komunitu. Tato přátelství jsou velmi pevná a vydrží dlouhá léta.
"Válka byla dlouhá, Začala nenápadně, aniž by si Gerta všimla, a rozpínala se, až se nakonec vklínila do všech koutů jejich života. Zrušením kurzů pana Kmenty to začalo a pokračovalo plíživě až k nim domů, přímo do jejich kuchyně, kde se otec nad novinami smál, když jim předčítal, jak z kavárny Esplanade hnali svlečeného Žida tak rychle, až si pod schody srazil vaz. Matka se tehdy rozplakala nad tak nedůstojným koncem lidského života. Neobešlo se to bez křiku, stejně jako když věnovala půllitru mléka paní Goldsteinové odvedlo, protože nestihla nakoupit v hodinách určených Židům,"
Kniha Vyhnání Gerty Schnirch byla plná hrůz, která se tenkrát děla. Četla se proto velmi těžce. Několikrát jsem Gertu litovala, nedokážu si ani představit ty hrůzy, které prožila. V době války byla velmi mladá - středoškolačka. Bylo naivní si myslet, že pokud ona nikomu nic neudělala, je bez viny a nemůže se jí nic stát. Zvláštní je, že jsem se nedokázala vžít do hlavní hrdinky. Připadala mi až moc nezaujatá, lhostejná k tomu co se děje. Jako by vše pozorovala z vnějšku, ne že se jí to skutečně děje.
Tento historický román je rozdělená na několik částí. První část, Válkou s cejchem Schnirchů, nám popisuje jak to bylo s Gertou za války. Jaký byl její vztah s matkou, otcem i bratrem. Druhá část nese název- Když se kácí les, lítají třísky. Tady nám Gerta popisuje odchod z Brna a následnou hrůznou cestu. Kniha končí částí Sólo pro Barboru, kdy poznáme jak vše zažívala Barbora jako malé dítě, jak viděla události kolem sebe jinak, než její matka.
Styl autorky byl pro mě nečekaný. Plno věcí, hlavně těch zlých spíš naznačuje, než by je přímo popisovala. Tím, že si je čtenář musí domyslet a představit, se tyto hrůzy zdály daleko skutečnější, než kdyby je jednoduše popsala s celou jejich surovostí. Některé scény popisuje jakoby nezaujatě bez citu, jiné s hněvem, kdy chce vykřičet tu nespravedlnost, která se stala. Zvláště poslední pasáž, kterou vypráví Barbora byla překvapivá.
Jde o velmi silný příběh napsaný velmi poutavě. Občas jsem se ztrácela v osudech některých postav, byli však dořešeny na jiném místě knihy. Autorka tím napínala naší zvědavost, jestli se dozvíme, jak to dopadlo. Přesto, že už jsem četla řadu knih z válečnou tématikou, kde jsou popisovány hrůzy války, v knize Vyhnání Gerty Schnirch, jsou některé jen naznačené a o to horší. Tentokrát se podíváme na toto historické období z jiné strany a to strany Němců žijících v Čechách.
Za knihu k recenzi děkuji DOBRÉ KNIHY.CZ
Knihu si můžete zakoupit ZDE
Komentáře