Přeskočit na hlavní obsah

Zase ta knihovan

Tak jsem zase neodolala a byla jsem v knihovně. Tím pádem mi přibylo pár knih. Nebudu tu psát o učebnicích a skriptech do školy. To by asi nikoho nezaujalo a tak se pochlubím těmi dalšími produkty.

Je hrůza, že existuje limit na počet knížek, které si můžete půjčit. V té moji je to 15 kusů. To je maximum. Není to tak, že bych jich tolik přečetla, jenže když už se do knihovny dostanu, je dost těžké, vybrat jen pár knih, a ty ostatní tam muset nechat.
Takže návštěva knihovny je trochu deprese. Je mi líto těch příběhů, co tam nechávám. Vždycky si slibuji, že si je vezmu příště.
Naproti tomu zažívám absolutní euforii, z toho kolik knih si domů nesu. Těším se jak je otevřu, jak se začtu. V autobuse  po cestě domů knihy postupně všechny prolistuji. Parádní pocit.

Takže tentokrát mi v síti uvízly tyto:



Róziny dcery

Na tu se asi těším nejvíc. 

Ženy na okraji

Historie mě vždy zajímala. Dovědět se něco víc o životě v historii a osudy žen, to je to co mě zajímá.

Třetí říše

Válečný deník

Taky trochu klasiky je třeba. 

Lampáři

Tu jsem vzala celkem náhodně, tak uvidíme. 

Amélie a barevný svět

Něco pro dceru, ale taky si jí přečtu. Tak jako první díl, který se mi líbil. Aspoň jedna kniha od české autorky. Mimochodem jednu z mých nejoblíbenějších.

4 komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…