Přeskočit na hlavní obsah

Pekařova dcera


Autorka: Sarah McCoyová
Nakladatelství : Fortuna Libri
Počet stran 368

Elsie Schmidtová, pekařova dcera, má tu smůlu, že vyrůstá v nacistickém Německu. Elsie je citlivá, nemá ráda přísný řád ani uniformy. Ve své době se necítí moc dobře. Nesdílí všeobecnou nenávist k židům, kteří byli ještě před nedávnem jejich sousedi. Nechápe ideologii nacismu, ale musí přežít. Proto přijímá pozvání na večírek od důstojníka, který je hodný na ni i na její rodinu. Díky němu, mají jisté výhody, a tak odmítnutí vůbec nepřipadá v úvahu. Na večírku vystupuje židovský chlapec, má krásný hlas a ona není k jeho osudu lhostejná. Je to přece jen malý chlapec. 
O šedesát let později se přeneseme do Ameriky, kde novinářka Reba Adamsová, píše svůj článek. Má problémy se vztahy a to nejen s muži, ale i se svou vlastní rodinou. Při psaní článku se seznámí s pekařkou, Elsie. Stanou se z nich přítelkyně i přes věkový rozdíl. Rozvíjí se nám to druhý příběh.

"Krátce poté se zavedla povinná docházka do Svazu německých dívek a sestry musely nádherné plakáty s Jean Harlowovou a Williamem Powellem vyměnit za kvalitní vyobrazení fuhrera. Lokální, společensky výchovný projekt se Elsie přímo hnusil, stejně jako celá ideologie organizace. Neuspěla během tréninku na "manželku, matku a pečovatelku", a to v ničem kromě pečení, vyloženě se jí protivilo, že jinak volné soboty musí trávit v tělovýchovné skupině.
Zatímco Hazel celá jen kvetla a získávala na popularitě, Elsie uniformy a striktní pravidla dobrého chování spíš utlačovali a dusily."



Kniha zaznamenává dva příběhy. Každý z příběhů má svou hrdinku. Děj se odehrává nejen v jiné době, ale i na jiném místě. První, a pro mě zajímavější příběh, se odehrává v Německu za druhé světové války. Pekařova dcera Elsie se trochu vymyká své době. Nenechala se zmanipulovat propagandou a řídí se vlastním rozumem. Je to velmi složité a taky nebezpečné. Jakmile někdo trochu vybočuje, může být nařčen ze zrady. Hlavně musí být nenápadná. Na příběhu je vidět, jak lehké je sklouznout k davovému chování a naopak jak složité je, zůstat sám sebou i v takto složité době.
Druhá linie se odehrává v Americe. Reba je novinářka, která se odstěhovala od své rodiny. Nedokázala se jim otevřít a přijmout sama sebe, takovou jaká je. Má problémy se vztahy k lidem, nedůvěřuje jim a nedokáže uvěřit na pravou lásku. Díky svým rozhovorům s pekařkou a její dcerou se pomalu vyrovnává sama se sebou a se svojí rodinou. 

Kniha je psaná svižným stylem, poutavě a zajímavě. Najdete tam velmi napínavé momenty, překvapivá odhalení i idylické pasáže. Text je doplněn dopisy a emaily, které dokreslují příběh. Většina kapitol je psaná vypravěčskou formou. Popisy nejsou zbytečně dlouhé a tím dělají text údernější. Plyne rychle a účelně, jako by ani jedno slovíčko nemělo být navíc. Dvě roviny děje se střídají po kapitolách. Někdy jsem měla chuť jednu přeskočit, abych se dozvěděla, jak to dopadlo, ale nakonec jsem to neudělala, a četla jsem text hezky postupně, tak jak to má být. 


Kniha je psaná z pohledu oběti. Elsie je oběť druhé světové války, a davové hysterie způsobené nacistickým režimem. Reba je oběť psychické nemoci jejího otce. Díky ní je nejistá, nedokáže věřit ani sobě ani jiným. Každá z žen se se svým životem vyrovnává po svém. 

Příběh mě zasáhl, donutil mě podívat se na historii i z jiné strany. Kniha dokáže vyvolat plno emocí. Autorka si vybrala velmi silné téma a dala ho skvěle dohromady. Líbil se mi styl psaní i střídání příběhu, které spolu souvisí. 
Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Moudra z knih 2017

V roce 2015 jsem se zapojila do projektu MOUDRAZKNIH.  Projekt nás neskutečně bavil. Všude jsme ukrývali lístečky s pečlivě vybranými úryvky z knih. Někdy jsme měli štěstí a mohli jsme pozorovat lidi, kteří je najdou a jejich reakce. Proto jsem se rozhodla projekt opět rozjet. 



Pokud máte rádi knihy, možná se vám některé věty  zažerou pod kůži. Já si je zapisuji do sešitu, který mám speciálně na citáty. Občas se mi hodí, když píšu věnování do darované knihy, nebo posílám dopis a chci přidat vhodný citát. Teď jsem našla nové využití. Moudra z knih. Pokud se vám stane, že narazíte na nějaký citát, který se vám z nějakého důvodu líbí, dáte si tu práci a napíšete ho na kousek papíru. Jestli použijete počítač a text vytisknete, nebo ho napíšete ručně je už zcela na každém z vás. Hlavní je citát převést do papírové podoby a předat ho dál. Můžete ho nechat na lavičce v parku, v nákupním košíku, dát ho do náhodně vybrané schránky, vše je jen na vás. Jde o to se podělit o kousek knihy, nebo myš…