Přeskočit na hlavní obsah

Splín

Já tomu říkám depka, ale se skutečnou depresí to nemá nic společného. Mám prostě splín, špatnou náladu a nejraději bych někam zalezla a už nikdy nevylezla.

Známe to asi všichni, jsou dny, kdy se mi prostě vyhýbá dobrá nálada a chce se  mi brečet. Mě to potkává hlavně když zjišťuji, že nic nestíhám, nic se mi nedaří a nic nevychází. V tu chvíli mám chuť ukončit obě školy, přestat se o cokoli snažit, nevařit, neuklízet....

Zdroj

A jak proti splínu bojuji? 

Někdy stačí pustit si nějakou happy písničku. Tak říkám písničkám zlepšující náladu. Musí být rychlá, musí se mi líbit a hlavně se na ni musí dát tančit. Někdy stačí si jen zazpívat, někdy musím tančit. Samozřejmě tančím jen když mě nikdo nevidí. 

Někdy stačí otevřít si dobrou čokoládu a zamlsat si. Pár kilo navíc nevadí, hlavně když je dobrá nálada.

Někdy pomůže koupit si nějakou drobnost. Zápisník, knihu, propisku, květinu...

Hodně pomáhá, když mě někdo pochválí. 

Někdy zabírá chvilku pracovat na zahrádce. Mám tam bylinky, jahody a zeleninu. Je to dobré odreagování. 

Někdy je super zajít si do kavárny se skvělou atmosférou a moc dobrou kávou. Mám jich pár oblíbených, bohužel na takové posezení opravdu není čas a ani doprovod. Většinou musím jít sama, což je škoda, protože ke kávě patří si popovídat a všechno probrat. 

Co my pomůže vždy je můj pes. Vezmu Connie na procházku a ona je šťastná a to štěstí na mě přenese. Hrajeme si, uděláme spolu pár cviků z dogdansingu, projdeme se, zaběháme si a je mi fajn.


Zvířata jsou úplně ty nejlepší léky na splín. Když jsem smutná Connie se ode mně ani nehne. Ona je vlastně závislák. Vždy je ve stejné místnosti jako já. Pracuji na počítači a ona je se mnou, jdu si udělat kafe do kuchyně a ona jde se mnou, jdu si lehnout a pes jde zase se mnou. 


A jak se splínem bojujete vy? 
Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…