Přeskočit na hlavní obsah

Jak stvořit dívku



Autor: Caitlin Moranová
Překlad: Petra jelínková
Nakladatelství: Host
počet stran: 340

Příběh velmi divokého dospívání. Čtrnáctiletá Joana vyrůstá ve skličujícím prostředí. Matka zrovna prožívá poporodní depresi, otec se snaží prosadit na hudební scéně. Ona sama se necítí moc dobře ve vlastní identitě. Myslí si, že je moc tlustá a nezajímavá. Když si navíc utrhne v místní televize ostudu, rozhodne se všechno změnit. A vezme to pěkně z gruntu. Změní celou svou osobnost, oblečení, účes, a hlavně jméno. Je z ní někdo úplně jiný. Stane se  Dolly Wildeovou, vtipnou gotičku a sexuální průzkumnici.

Ve čtrnácti jsem prožívala první hluboký záchvěv vlastní sexuality. Byla to první neomezená slast, jakou jsem zakusila. Protože jídlo došlo, knížky se dočetly, gramofonové desky dohrály, oblečení se rozpadlo a televize přestala v jednu ráno vysílat - ale při onanování jsem se mohla zamknout v pokoji a prožívat jeden orgasmus za druhým, představovat si milióny lidí a nikdy nepřestat. Tedy až na malé svačinky či osvěžující zdřímnutí, pokud to bylo třeba. 


Joana alias Dolly je velmi cílevědomá dívka. Rozhodla se, nehleděla na problémy, a své předsevzetí splnila. Ne každý má takovou sílu a odvahu. Na své kariéře hudební recenzenty pracovala velmi tvrdě i přes překážky. Neměla peníze na nákup desek, a přesto to nevzdala a hledala cesty jak je získat. Když vystupuje jako Dolly je najednou někdo jiný. Má odvahu, je zábavná a vtipná. Podle mě má velmi zvláštní vztah k sexu. Není vůbec stydlivá, jde ji  o to mít pověst sexuální průzkumnice a velmi ji záleží na tom, co si o ni její sexuální partneři myslí. Jejím velkou touhou je, aby "byla dobrá v posteli". 



Život Joany není dokonalý. Její rodina žije na malém městě, jejich finanční prostředky jsou velmi omezené, zábava dětí spočívá převážně ve sledování televize. Joana by chtěla víc, chce být NĚKDO, chce aby jí okolí její život závidělo. Proto se snaží být za každou cenu oblíbená a zábavná zlobivá holka, aby jí všichni brali a ona se mohla bavit. Po změně identity najednou poznává zajímavé lidi, chodí na večírky, vydělává své první peníze a zažívá své první sexuální dobrodružství.

Když si přečtete životopis Caitlin Moranové, zjistíte, že plno informací v knize korensponduje s jejím vlastním životem. Je z velmi početné rodiny, od šestnácti pracovala jako recenzentka pro hudební časopis atd. Je jen otázkou jak moc biograficky pojala vyprávění o své hrdince. Autorku známe z jejích knih Morantologie a Jak být ženou. Jde o velmi dobře přijímané knihy, které otevřely Caitlin dveře na náš knižní trh. 





















Kniha je každopádně dobře napsaná, je čtivá a člověk se i dobře baví. Podle mě se nás snažila autorka co nejvíc šokovat a trošku to přehnala. Nad některými scénami jsem jen kroutila hlavou. Tohle že jsou myšlenky a touhy takhle mladé dívky. Možná už jsem na tuto knihu stará a nedokázala jsem ji dostatečně ocenit. Nicméně kniha splnila účel a já se bavila a hlasitě smála nad nešikovností a neobratností zlobivé holky. Rozhodně se nejedná o knihu návodů na to, jak žít. Vše se musí brát z rezervou.

Celkově ve mě kniha zanechala celkem příjemný dojem. Zdá se mi, jako by si autorka dělala trochu legraci sama ze sebe. Joana alias Dolly byla občas trapná, dokázala ze sebe vychrlit jednu hloupost za druhou, prováděla kousky, za které bych ji občas dala přes pusu, být její máma, ale co chcete od puberťačky, která si myslí, že svět je tu jen pro její zábavu. 


Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…