Pán Věže - recenze

Napsal: Anthony Ryan

nakladatelství: Host

překlad Jakub Kalina

počet stran: 672

Příběh plný boje, hrdinství, přátelství, lásky a zrady. Vše je smíchané a správně naporcované. Při čtení se rozhodně nenudíte, pořád se něco děje a vývoj vás bude donekonečna překvapovat. 

V druhém dílu poznáváme osudy jednotlivých postav. navíc zemi napadne silný nepřítel.Invaze je tak velká a nečekaná, že se země ocitne téměř okamžitě v područí dobyvatelů. Král je mrtev, princezna Lyrna ztracená.  Dobivatelé si myslí, že už mají válku vyhranou. Věří, že není nikdo, kdo by jim mohl vzdorovat, ale to zapomněli na Vélina Al Sornu. Ten se nikdy nevzdává bez boje a i kdyby byla jen malá naděje na výhru.

Anthony Ryan je autor, který umí své čtenáře pořádně napínat. Dlouho pracoval jako úředník, naštěstí toto povolání vyměnil za dráhu profesionálního spisovatele. V současnosti pracuje na nové fantasy sérii, máme se tedy na co těšit.

V knize potkáme staré známé z prvního dílu, ale v trochu jiné podobě. Vélin al Sora se rozhodne, že už nebude zabíjet, a raději se uchýlí někam do ústraní mimo hluk boje. Princezna Lyrna už není ta namyšlená holčina, která si libuje v intrikách a tajných plánech, Frentis se ocitne v postavení bojového otroka atd.. Poznáme i nové postavy a děj se jimi posune zase o něco dál. Příběh je rozdělen a vyprávěn z pohledů jednotlivých postav. Takže čteme co se děje z více stran.  Líbilo se mi, jak se příběh rozplétal, pomocí pohledů jednotlivých postav. Získal tak na dynamice a napínavosti.

"V podřepu se zvedla z příkopu. Nůž držela obráceně: čepel ukrývala za předloktím, aby se neblýskala. Postupovala ke spícímu tělu se vší obezřetností, kterou do ní kněz od jejích šesti let vtloukal. Pohybovala se neslyšně,  téměř jako lesní šelma. muž ležel na zádech s hlavou nakloněnou na stranu, takže měl úplně odhalený krk. Bylo by tak snadné ho teď zabít, ona však dostala jasný úkol. Ten meč, opakoval jí bez ustání kněz. Hlavní je ten meč, jeho smrt je podružná. 

Nůž v dlani otočila do správné polohy. Většina mužů s nožem na krku promluví, tvrdil kněz. Kéž náš laskavý a vševědoucí nebeský otec vede můj nůž. "

Děj je opět plný zvratů, nebezpečí, překonávání překážek. Království je napadeno, a musí se bránit několikanásobné přesile. Jak tuto situaci zvládají jednotlivé postavy a jakou roli hrají v celkovém obrazu. Kniha je taková skládačka, kterou postupně dáváte dohromady, až se vám objeví výsledný obraz. Je velmi těžké knihu odložit. Spisovatel nám sice ve druhém dílu odpověděl na některé otázky, ale jiné odpovědi si nechal pro sebe, a navíc máme i otázky nové. Pár věcí je jen naznačeno a čtenář si je musí domyslet. 

Z postav se mi nejvíc líbila Reva. Prošla velkým vývojem. Zpočátku plná strachu a nenávisti, postupně si začíná uvědomovat sama sebe. Je to velmi těžké a je vidět ten vnitřní boj postavy. Nakonec se z ní stává správkyně města, kterou lidé obdivují za její sílu, odvahu a lstivost, s jakou se postaví na obranu města.  Další postavou, která projde velkou proměnou je princezna Lyrna. Z dívky namyšlené na svou chytrost a krásu se stane rozumná a uvědomělá královna. Al Sorna je pořád ten starý dobrý Vélin, soucitný, rozhodný, spravedlivý a milovaný. Je dokonalý bojovník, který ale nechce bojovat. Má dost zabíjení a bitev, ale není mu dopřáno, nechat svůj meč zabalený v plátnu. Musí ho tasit, aby vybojoval spravedlivou bitvu. 

Kniha mě pohltila. Je napsaná velmi čtivě a pokut čtete pozorně najdete v ní i plno poučení, které se dají aplikovat i na dnešní dobu.  Líbí se mi i způsob vyprávění příběhu z různých úhlů pohledu. Navíc informace jsou dávkovány po částech a obezřetně. Nedostáváme rozluštění příběhů zadarmo, musíme přemýšlet o souvislostech a podobnostech pohledů. Navíc plno neodhalených tajemství, které příběh pořád ukrývá, nutí číst pořád dál. Kniha mě nepřestala překvapovat a bavit. 

Za knihu k recenzi děkuji Palmknihy

Knihu si můžete pořídit ZDE