Přeskočit na hlavní obsah

Kočičí kavárna

Miluji zvířata, a protože jsem včera bloudila VÁNOČNÍ PRAHOU nemohla jsem nenavštívit kočičí kavárnu. V teploučku, nad šálkem čokolády, jsem si užívala kočičí vrnění.



Kočičí kavárnu obývá v této chvíli devět kočiček a kocourků. Můžu s hrdosti konstatovat, že jsem pohladila úplně všechny. Některé jenom jednou, očividně neměli zájem o další sblížení mezi námi, jiné měli radost a hlasitě vrněli.





Zeď obyvatel kavárny, každý tak okamžitě ví, jak se která kočička jmenuje. 

Příjemný personál není skoupý na slovo. Díky tomu jsme se dozvěděli historii některých kočiček. Nejraději nás měl nalezenec Štístko - mimochodem na něj si musíte dávat velký pozor. Stačí jen pootočit hlavu a hned má svůj čumák namočený ve vaší čokoládě nebo kávě. Je to velký milovník mléka, které mu však vůbec nedělá dobře, takže pozor na něj. 








Kočičky byli úplně skvělé. Ta chvilka strávená v kavárně na nás působila vyloženě jako balzám na duši. Můj přítel nadělal hodně krásných fotek.
V nabídce kavárny je nejen výborná káva a čokoláda, ale můžete si dát i buchtičky se šódó, polévku, nebo něco menšího na zakousnutí.

Doma sice máme kocourka a pejska, takže nedostatkem vrnění a chlupů netrpíme, přesto jsme byli všichni nadšení. Myslím, že jsem našla nové místo, kam si budu chodit odpočinout od shonu a stresu. Naštěstí jenom kousek od kavárny je moje škola, kam chodím na přednášky. Doposud jsem polední přestávky trávila v lavici s knihou, teď to změním a budu chodit na půl hodinku kočkomazlení.


Miluji zrzavé kočky. 

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…