Muchachas - recenze

Napsal: Katherine Pancolová

nakladatelství:  Jota

překlad: Jitka Říhánková

počet stran: 304

Příběh obyčejné dívky, která neměla obyčejná život. Musela se vzepřít svému tyranskému otci. Sama sebe dokázala zachránit, ale svou matku musela nechat v pekle opakovaného fyzického i psychického týrání. Přesto, že dokázala odejít, celým jejím životem se její minulost táhne jako červená nit. Nedá se jí zbavit a nedá se jí utéct. Je v ní vepsaná a musí se s ní naučit žít. Její otec nedopustí, aby byla šťastná, udržuje ji v neustálém strachu.

Katherina Pancolová žije ve Francii. Zpočátku pracovala jako učitelka, později začala v žurnalistice. Na radu jednoho vydavatele se pustila do  psaní knih, studovala v New Yorku scenáristiku a tvůrčí psaní. Její nejúspěšnější je volná série Žluté oči krokodýlů, Pomalý valčík želviček a Veverky z Central Parku bývají v pondělí smutné. Prvního dílu se prodalo přes jeden milion kusů a získal cenu Maison de la Presse 2006. V roce 2007 byla Katherine Pancolová vyhlášena nejlepší spisovatelkou roku.

Už dřív mě napadlo, jaké by některé knihy byly lidé. Kniha Muchachas by byla určitě žena. Hlavně o ženách se v ní totiž vypráví. Byla by mladá, na první pohled obyčejná, pokud by jsme ji však chvíli sledovali, zjistili by jsme že je neobyčejně krásná, trochu záhadná dívka. Nechce být středem pozornosti, raději se krčí v koutku, jako by se bála dát najevo svou krásu a inteligenci. Pokud si ale člověk dá tu práci a získá si její důvěru, zjistí že má opravdu co říct. 

Vážně z tebe udělali služku, pomyslí si Stella, převrhli sklenku na víno, hrnec plný omáčky a nařídili ti to posbírat a vyčistit. Bavili se, když tě viděli, jak se na čtyřech můžeš strhat. Vrtěli se na židli, a když jsi rychle nepřišla, kopal do tebe. Fernande měla radost. Škrábala se na rukou a hloupě se smála. Někdy ji ten kyselí smích začal dusit. Už téměř nevylézala z postele a museli ji nosit z lůžka ke stolu. Tak ji nic neušlo, dokonce si přisazovala, hůlkou převracela sklenici s marmeládou a nahlas se tomu smála. Byla to její jediná zábava.

Kniha o neuvěřitelné síle žen, které se dokáži vzepřít. Dokáží se vymanit z okovů tyrana. Stella vyrůstala od malička v prostředí plném psychického i fyzického týrání, kde byla jen druhořadým člověkem. Snažila se pochopit svou matku, která veškeré hrůzy snášela a nikdy se nepostavila na odpor. Ona sama se rozhodla, že je jiná a nenechá si ubližovat. Rozhodla se odejít a začít žít svůj život podle svých představ. Její otec se jí snažil vše překazit, ale ona se nevzdala a bojovala.

Moc se mi líbila Stella. Její odvaha, schopnost postarat se sama o sebe i o svého syna, její nezlomný duch, který přes veškerý strach, je schopen se radovat. Karty jejího života byly rozdány velmi špatně, ale jak to dopadne, je jen a jen na ní. Vzala svůj osud do vlastních rukou a za pomoci své kamarádky a jejího otce, našla své místo na zemi. Dlouho jsem přemýšlela o Leonii a proč to všechno dovolila. Uvrhla nejen sebe, ale i svou dceru do rukou netvora. Jak to, že ji to nedošlo včas a když už to rozpoznala, proč neutekla?

Na knihu se nedá zapomenout, nemůžete ji vyhnat z hlavy. Pořád se mi vrací jednotlivé scény a osudy hrdinů a ptám se kde se to v lidech bere, ta nenávist a schopnost ubližovat? Příběh vás vtáhne a zapojí vás do děje. Přemýšlíte co byste dělali na místech jednotlivých postav, jak by jste se zachovali. V knize není ani kousek místa, které by se dalo přeskočit, hlavně v příběhu Stelly. Musíte číst každé slovo, každé má v textu své místo a je nenahraditelné. Autorka to  se slovy umí, dokáže pomocí nich dokonale vyjádřit i ty nejskrytější pocity. Právě to je na knize jedinečné.  Najdete v ní ponaučení a vědomí, že nic není černobílé. Vše má někde svůj důvod, možná není na první pohled zřejmý, ale pokud se podíváte pod pokličku, najdete ho. 

Silný příběh o násilí, odvaze a lásce. Katherine Pancolová dodala slovům hloubku a dokázala nás vtáhnout do zápasu o lidskou důstojnost. 

 Za knihu k recenzi děkuji KNIHCENTRUM.CZ

Knihu si můžete koupit ZDE