Přeskočit na hlavní obsah

Jak si žiju - svátek

Prodloužený víkend zajistil, že alespoň jeden den, nikdo z naší rodiny nemá superdůležitý program a tak jsme všichni pospolu vyrazily na víkend. Dcera sice chvilku brblala, že mohla jít ke svým milovaným koníčkům, ale nakonec si výlet užila.

Nejdříve jsme vyrazily do Koňepruských jeskyní. Kam jinam, když je venku takové vedro. Ta hodina v chládku stála rozhodně za to. Byla to krásná procházka 46 metrů pod povrchem. Dokonce jsem slyšeli i krásnou pověst o loupežníkovi a pokusili jsme se hodit mince do kalíšků, které nám měli zajistit bohatství a lásku. Bohužel jsme se ani jednou netrefili. ( jediný, kdo by se nejspíš trefil totiž házet odmítl).

Samozřejmě jsem ukořistila krásné pohledy i s razítky. Dcera dostala pamětní mince, a zmrzlinu. Všichni byli velmi spokojení.




Protože ještě nebylo tolik hodin a můj miláček miluje rozhledny, stavili jsme se ještě podívat se do dálky. Máme super výkonný dalekohled a ten by rozhodně neměl dlouho zahálet.


Bylo tam krásně, i když těch schodů co bylo potřeba vyšlapat. A světe div se, i tady se dali koupit pohledy i s razítkem. Rozhodně jsem rozšířila svou sbírku.



Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…