Přeskočit na hlavní obsah

Hotýlek - recenze


autorka: Alena Mornštajnová
nakladatelství: Host
počet stran: 320

Příběh jedné rodiny v průběhu 20 století, který se z velké části odehrává v Hotýlku za městem. Prožíváme s nimi radosti i strasti obyčejného života. Díky dědovi Leopoldovi prožijeme obě světové války, pomocí jeho vnuka Václava sledujeme pád komunismu.  Jde o příběhy, které se mohli stát vám, nebo třeba vašim sousedům.  

Alena Mornštajnová je překladatelka a lektorka angličtiny. Na naši literární scéně se představila svou prvotinou Slepá mapa. Kniha měla velký ohlas a taky proto jsem si její další knihu Hotýlek toužila přečíst. 

Výsledek obrázku pro Alena Mornštajnová
Zdroj
Děj knihy měl spád a celkem dobře se četla. Styl autorky je čtivý a text svižně ubíhá. Pro  mě jediné co mi moc nesedlo je přebíhání v době sem a tam a taky přecházení mezi příběhy jednotlivých postav, bez nějakého předělu. Většinou mi přeskakování v ději, případně mezi postavami nevadí, ale tady jsem si na to nemohla zvyknout. Četla jsem příběh Renatina manžela a další odstavec jsem byla s Vladimírem. Postav bylo hodně a chvílemi jsem přemýšlela kdo to byl ten Matěj. 

Jinak se nedá autorce nic vytknout. Čtivé příběhy, postavy uvěřitelné, děj se klidně mohl stát, doba je vykreslená taková jaká byla bez přehánění a zveličování. Není tam zbytečně moc kritiky, která je poslední dobou populární. Kniha má nápad a ústřední místo kolem kterého se všechno točí. Vše do sebe dobře zapadá, nic není navíc. Možná ještě mohlo být víc šťastných konců. Hodně postav potkala tragédie, nepřízeň osudu, nešťastná náhoda. Někdy to zavánělo až depresí. Je pravda, že ani život není jen spokojený a klidný, možná díky tomu byla kniha uvěřitelnější a nepředvídatelnější.

František ani netušil, že Štěpánka není šťastná. A pokud by snad pojal podezření nenapadlo by ho, že příčinou manželčiny nespokojenosti je on sám. Jak by v manželství mohla být nespokojená žena, kterou manžel zahrnuje láskou tak jako on Štěpánku? Nebylo týdne, aby své milovaní nedonesl kytičku nebo dáreček, neprošel den, kdy ji neřekl, jak moc ji má rád. Z práce pospíchal rovnou domů a věnoval své ženě každou volnou minutu.


V knize není hlavní hrdina. Děj přeskakuje od jedné postavy k druhé. Nejvíc se autorka zaměřila na život Václava. Ten je středobodem celého příběhu. Kolem něho a rodinného Hotýlku se vše odehrává. Václav je sebestředný muž, kterému záleží hlavně na něm. Neřeší žádné ideologie, žádné filozofické problémy, hlavní pro něj je klidný a spokojený život. Chce být zodpovědný, žít podle pravidel, ale nevidí obětavost lidí kolem sebe. Snaží se nevybočovat, připojit se k davu, být neviditelný. Všechny své skutky si dokáže odpustit a rozumově zdůvodnit. 

Z postav mi byla nejsympatičtější Jindra, nevlastní sestra Václava, později jeho partnerka. Dokázala milovat nezištně, obětovat se pro druhé. Nepotřebovala být za každou cenu středobodem světa. Měla své přesvědčení a zůstala mu věrná celý život.

Každá z postav byla jiná a něčím specifická. To se mi moc líbilo, ta různorodot. Každý čtenář si může najít svého oblíbence. Dopředu se nedá děj předvídat, některé situace mě vážně překvapily. Osudy byli obyčejné, všední, ale vždy se tam našla nějaká událost, která knihu ozvláštnila.

Za knihu k recenzi děkuji Nakladatelství Host

Knihu si můžete koupit ZDE




Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…