Přeskočit na hlavní obsah

Babička pozdravuje a omlouvá se - recenze


autor: Fredrik Backman
překladatel: Jitka Herčíková
nakladatelství: Host
počet stran: 450

Krásný příběh o lásce vnučky a její babička. Else je sedm a na svůj věk je opravdu velmi chytrá, dokáže se výborně orientovat na internetu a jejími oblíbenou stránkou je wikipedie. Babičce je sedmdesát sedm let a je její nejlepší, dost bláznivou kamarádkou. Spolu podnikají krásná, bláznivá dobrodružství, mluví tajným jazykem, a mají spolu velká i malá tajemství. Kniha plná pohádek, fantasie, humoru, ale i porozumění, přátelství a trochu toho smutku. 

Další kniha Frederika Backmana má ambice stát se velmi čtenářsky oblíbenou. Autor je spisovatel, bloger, novinář. Je vidět že práci se slovem rozumí a ví, co se čtenářům líbí. Jeho kniha Muž jménem Ove je u nás velmi populární a byla přeložena do mnoha jazyků a chystá se i jeho filmové zpracování.

 Výsledek obrázku pro Fredrik Backman


Knihu jsem si vybrala, protože jsem si chtěla přečíst něco, kde se taky trochu zasměju. Kniha mi to splnila, smála jsem se, když babička prováděla své kousky, když si Elsa převáděla pohádky do skutečnosti, . Ale kniha má daleko širší záběr. Nejen, že se pobavíte, máte možnost se zamyslet nad osudy obyvatel jednoho domu. Babiččina domu. Jsou většinou smutné, ale vyprávěné osobitým stylem malé přemoudřelé dívenky.

Elsa nemá žádné kamarády, ale má babičku. Babička je zvláštní žena, která nemá ráda pravidla, a to žádná pravidla. Nikdo si s ní neví rady, ale Elsa je ráda, že babička je přesně taková jaká je. Je s ní legrace. Mají spolu svou pohádku, kam se můžou schovat před celým světem. 

Babička je mečem i štítem, takovou lásku chytráci nikdy nepochopí.  Kdykoli Else ve škole říkají, že je jiná, jako by na tom bylo něco špatného, a když se vrací domů s monoklem a ředitel ji vybízí, že by se měla přizpůsobit a neprovokovat ostatní děti, stojí babička na její straně. Nechce ji dovolit, aby prosila za prominutí. Aby na sebe vzala vinu.  Nikdy ji nenapomíná, aby konečně dala pokoj, protože na to její věčné opravování není nikdo zvědavej, nebo aby radši šla pryč. Babička ví a chápe víc. S babičkou by se nebála vyrazit do války.
Babička kope za tým Elsa.

Kniha je napsaná tak, že ji přečtete jedním dechem. Není jen zábavná, najdete i plno poučení a inspirace. Příběh je malinko předvídatelný. Po prvním odhalení, už čekáte další, které vás už tolik nepřekvapí. Jisté je, že to autor napsal srozumitelně. Rozhodně se ve spletenci příběhů budete dobře orientovat. Každý jednotlivý historka je jiná a posune knihu zase na vyšší úroveň. Vše do sebe dokonale zapadne jako správně složené puzzle. 

Kniha není jenom veselá. Musím říct, že jsem měla co dělat, abych se nerozbrečela. Slzy v očích byli, to přiznávám. Nicméně, větší část knihy jsem se smála, hlavně babiččině osobitému pohledu na svět. 
Líbilo se mi rozplétání záhad a propojení reality a pohádkového světa, které měla na svědomí babička. Dokázala většinu problémů vložit do pohádky. 

Postavy v knize byli velmi dobře vykreslené. Rozhodně nepatřili do škatulky obyčejných lidí. Každý je jiný, každý řeší svůj problém a všichni společně vytvoří dobrou party kamarádu pro Elsu. Jen je někdo musí dát dohromady, a přesně to se snaží babička pomocí Elsy udělat. Pokud chcete vědět, jestli se to malé zvláštní holčičce podaří, přečtěte si knihu. Stojí za to. 

Za knihu k recnenzi děkuji knihy.idnes.cz

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…