Sempre - navěky


autorka: J.M Darhowerová
překlad: K. Vítková, H. Netušilová
nakladatelství: Yoli
počet stran: 520

Haven od malička vyrůstá na odlehlé farmě, pouze se svou matkou a jejich pány. Ano, s jejich pány. Haven a její matka jsou otrokyně. Obě musí tvrdě pracovat a navíc jsou vystaveny neustálému fyzickému násilí a ponižování. Haven vlastně ani nic jiného nezná, ztratila už naději na lepší existenci. Jediné, co ji drží při životě je její matka, která pořád doufá a přeje si lepší budoucnost pro svou dceru, proto ji přemluví k útěku. 
Bohužel, útěk se nezdaří, je dopadena a navíc prodána. Její nový pán doktor De Marco ji odveze s sebou do svého domu. Haven začíná žít nový, spokojenější život. Všechno je pro ni nové, neznámé a vzrušující. 

"Haven přejela rukou po nadýchaném přehozu na posteli. Nikdy předtím postel neměla, tím méně svojí vlastní ložnicí. Noci v Blackburnu trávila ve stáji v posledním stání a na matraci, ze které trčela péra. Po setmění tam bývalo příjemně teplo, takže deku nepotřebovala, a když byla náhodou zima, jedna ze starých koňských houní bohatě stačila. Ale stejně ji raději nepoužívala, protože kousala, ani vzdáleně se nepodobala materiálu, kterého se teď dotýkala prsty. "


zdroj

Poznáme mladou dívku, která o sobě nemohla nikdy rozhodovat. Od malička někomu patřila, a její život závisel na libovůli jejích majitelů. Pomalu se probouzí a uvědomuje si, co by vlastně chtěla. Není to pro ni vůbec jednoduché. Děj má dvě roviny. Obyčejný život, tak jak ho všichni známe - jít do školy, na nákup, do kina, prostě žít. Přesto víme, že je to jen klam, v pozadí jsou cítit pouta k mafii. Dozvídáme se o fungování organizace, která sice nenápadně, ale zato neustále a pevně stojí v pozadí a nikdy na sebe nenechá zapomenout.

Kniha vás dokonale vtáhne. Cítíte vše co naše hlavní hrdinka. Prožíváte s ní nejistotu z nového postavení, bezradnost její situace i probouzející se city. Je to příběh o neštěstí, zločinu, mafii, lásce a novém zrození člověka. Děj má spád. Neustále se něco děje, ani chvilku se nenudíte. Není to žádný tuctový příběh, kdy se dívka nechá zachránit krásným princem. Haven se musí prát s osudem a napnout všechny své schopnosti na jediný cíl, přežít. Zjišťuje, že nejen její osud byl rozhodnut už před jejím narozením.

Zdroj

Děj románu je smyšlený, ale všichni víme, že i dnes otroctví existuje.  Mafie ovládá velkou část světa a život člověka tu nemá skoro žádnou cenu. Při čtení této knihy si to dokonale uvědomíme. Podíváme se na svět zločinu i z pohledu samotných členů mafie. Ne všichni jsou se svou rolí v organizaci spokojení. Rádi by svůj život změnili, litují svých činů, ale vyskočit z rozjetého vlaku je nemožné.

Haven jako postava je dokonale uvěřitelná. Její pocity, pochybnosti o sobě samé. Je neskutečně inteligentní a dokáže se výborně přizpůsobit novým situacím. Její postava se v průběhu děje nejvíc mění. Z ustrašené chudinky, která se přikrčí před každým prudším pohybem se pomalu přetváří na sebevědomou dívku. Její láska Carmine mi nebyl moc sympatický. Pořád sám se sebou bojuje, je velmi výbušný a neumí se ovládat. Vystupuje jako typický představitel rozmazlené zlaté mládeže. Tatínek vyžehlí každý konflikt. Bohužel osud Carmina byl naplánován již v den, kdy se narodil. Naopak velmi sympatický mi byl Dominik. Byl stále veselý a přátelský. Škoda, že mu nebyl dán v knize větší prostor. Kupodivu se mi velmi líbil i typický mafiánský boss Corrado. Šel z něj strach, zabíjel bez výčitek, ale na druhou stranu byl v rámci možnosti čestný a spravedlivý. Vlastně ani nevím, čím mě tak zaujal. Z každé zmínky o něm sálal pocit autority.

Kniha je, víc než co jiného, popis zrodu nového člověka. Přetváření osobnosti, která dostala možnost se rozvíjet. Jak jí Haven využije? A co její okolí, dokáže přijmout mladou dívku s minulostí?
Pokud chcete zapomenout na svoje vlastní starosti, rozhodně se do knihy pusťte. Děj vás vtáhne a pustí, až po přečtení 520 stránek.


Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Oldřich z Chlumu román a skutečnost

Kluk na větvi