Procitnutí slečny Primové
napsala: Natalia Sanmartin Fenollera
nakladatelství: Host
překladatel: Dora Poláková, Jana Novotná
počet stran: 287
Slečna Prudencie Primová je žena, která si myslí, že se narodila do špatné doby. Je vzdělaná (má několik vysokoškolských titulů), ale jaksi ji obešla touha po kariéře, která je v dnešní době považována za tu největší hodnotu. Když si přečte inzerát, jako ze starých časů, na místo knihovnice, rozhodne se využít svou šanci. Přesto, že nesplňuje všechny podmínky na místo je přijata. A tak začíná její nový život. Ocitne se ve zvláštní komunitě lidí, kteří nemají rádi spěch moderního života a místo toho, aby se oni přizpůsobovali světu, rozhodnou se stvořit si svět nový, přesně na míru svých potřeb.
Městečko San Ireneo de Arnois je oáza pohody a klidu. Lidé se navzájem znají, pomáhají si a chrání se. Největší hodnotu tu mají přátelství, solidarita a láska. Nikdo nikam nespěchá, nikdo se nehoní za skvělou kariérou. Slečnu Primovou vezmou mezi sebe, a i když se z počátku brání, dokonale do komunity zapadne. Začíná ji harmonický život naplněný prací s knihami, intelektuálními rozhovory s "mužem z křesla" i povídáním s dětmi.
Jde o první knihu napsanou velmi vzdělanou autorkou. Má celkem tři vysokoškolské tituly a na knize je to poznat. Román je oceňován nejen čtenáři, ale i kritikou. Byl vydán ve Velké Británii, Kanadě, Německu, Francii, USA, Španělsku .V současnosti se připravuje i filmová adaptace na které se podílí sama autorka. Může to být velmi zajímavý film.
Kniha je tak trochu výlet do jiné doby. Do doby, kdy to hlavní v životě byli vztahy mezi lidmi. Nikdo nesedí u televize a nedívá se na hloupé seriály. Pokud mají volnou chvilku navštěvují se, povídají si a diskutuji. Lidé mají čas hledat krásu v přírodě, v prostém životě. Dbají hlavně na kvalitu a ne na kvantitu. Není náhodou, že k takovémuto životu se odhodlávají většinou velmi vzdělaní lidé, kteří nenacházejí splnění svých potřeb v moderní společnosti.
Kniha je potěšením pro vášnivé čtenáře. V diskusích se často postavy odkazují na literární díla, která jste četli, nebo můžete získat inspiraci k další četbě. Zdálo se mi, že autorka považuje za samozřejmé, že čtenář ví o čem knihy jsou. Píše nejen o autorech ale i o konkrétních knihách, odkazuje se na jejich obsah.
Krásné jsou zejména filozofické rozmluvy mezi Prudencií a "mužem z křesla". Mluví o jemnocitu, výchově, náboženství,manželství, feminismu...
Když jsem se do knihy začetla, byla jsem okouzlená poklidnou atmosférou. Bylo to jako by jsem se vrátila do časů Jane Austenové. Jemné náznaky zalíbení mezi Prudencií a "mužem z křesla", kdy si ani jeden neuvědomuje své city. Vychutnávala jsem si pokaždé jejich slovní potyčky. Muž z křesla, jehož jméno je tajemstvím, je dokonalý dgentlmen. Okouzlující, vzdělaný, vždy má na všechno odpověď, se vším si ví rady. Je prostě dokonalost sama.
Slečna Prudencie Primová, je krásná, chytrá, ale naivní a dost zmatená žena. Nedokázala sama sobě přiznat co si myslí a co cítí. Pořád je nejistá a snaží se uspořádat si myšlenky v rozhovorech s přáteli. Mladá žena, co neví co chce. Ale kdo z nás si je jistý tím co v životě chce a co cítí. Je to zmatek, který známe a proto ho přijímáme i v této knize velmi kladně. Trochu mě na ní mrzelo, jak nerada slyšela kritiku, nedokázala se s ní smířit a uznat svůj omyl.
Je to kniha k zamyšlení, nejde o laciný románek. Dokonce bych řekla, že je tu jistý filosofický vklad. Musíte přemýšlet, číst mezi řádky, vracet se v textu, vyhledávat si díla, které byste měl podle autorky znát. Nejde o knihu, kterou zhltnete jedním dechem, je potřeba si ji zažít. Uspořádat si myšlenky, vzít si s textu pro sebe to podstatné. Podívat se na různé otázky z pohledu různých postav. Přemýšlet jak bych se zachovala v této situace, chovala bych se stejně, nebo bych reagovala jinak.
Román na mě zapůsobila silným dojmem. Rozhodně bych se ráda řídila některými úvahami v knize. Člověk by měl víc přemýšlet o životě a dění v něm. Nejen hltat fakta, informace, ale taky je strávit a udělat si názor.
Jediné, co mi trochu nesedlo je obálka knihy. Je moc hezká a romantická, aspoň tak jsem jí vnímala před přečtením knihy. Myslela jsem si, že je na ni Slečna Primová. Ale po přečtení si Prudencii představuji úplně jinak. Tak to je asi jediná výtka z mé strany. Nicméně, pokud se podívám na zahraniční obálky, ta naše se mi líbí víc.
Vážně si to myslíte? Opravdu se domníváte, že feminismus představuje něco moderního? zeptal se se smíchem. Vy jste Prudencie, skutečně rozkošná.
Slečna Primová otevřela ústa, rozhodnutá dát mu najevo, že jeho odpověď je neuctivá, ale nakonec zvolila jinou reakci.
To závisí na tom, s čím srovnáváme. odpověděla rozladěně. Existují modernější hnutí, ale nepopřete, že feminismus byl ve svých počátcích skutečně osvobozující. A chci, abyste věděl, že to tvrdím, aniž bych se k němu hlásila. Pod jeho praporem mě nikdy neuvidíte.
Když jsem se do knihy začetla, byla jsem okouzlená poklidnou atmosférou. Bylo to jako by jsem se vrátila do časů Jane Austenové. Jemné náznaky zalíbení mezi Prudencií a "mužem z křesla", kdy si ani jeden neuvědomuje své city. Vychutnávala jsem si pokaždé jejich slovní potyčky. Muž z křesla, jehož jméno je tajemstvím, je dokonalý dgentlmen. Okouzlující, vzdělaný, vždy má na všechno odpověď, se vším si ví rady. Je prostě dokonalost sama.
Slečna Prudencie Primová, je krásná, chytrá, ale naivní a dost zmatená žena. Nedokázala sama sobě přiznat co si myslí a co cítí. Pořád je nejistá a snaží se uspořádat si myšlenky v rozhovorech s přáteli. Mladá žena, co neví co chce. Ale kdo z nás si je jistý tím co v životě chce a co cítí. Je to zmatek, který známe a proto ho přijímáme i v této knize velmi kladně. Trochu mě na ní mrzelo, jak nerada slyšela kritiku, nedokázala se s ní smířit a uznat svůj omyl.
Je to kniha k zamyšlení, nejde o laciný románek. Dokonce bych řekla, že je tu jistý filosofický vklad. Musíte přemýšlet, číst mezi řádky, vracet se v textu, vyhledávat si díla, které byste měl podle autorky znát. Nejde o knihu, kterou zhltnete jedním dechem, je potřeba si ji zažít. Uspořádat si myšlenky, vzít si s textu pro sebe to podstatné. Podívat se na různé otázky z pohledu různých postav. Přemýšlet jak bych se zachovala v této situace, chovala bych se stejně, nebo bych reagovala jinak.
Román na mě zapůsobila silným dojmem. Rozhodně bych se ráda řídila některými úvahami v knize. Člověk by měl víc přemýšlet o životě a dění v něm. Nejen hltat fakta, informace, ale taky je strávit a udělat si názor.
Jediné, co mi trochu nesedlo je obálka knihy. Je moc hezká a romantická, aspoň tak jsem jí vnímala před přečtením knihy. Myslela jsem si, že je na ni Slečna Primová. Ale po přečtení si Prudencii představuji úplně jinak. Tak to je asi jediná výtka z mé strany. Nicméně, pokud se podívám na zahraniční obálky, ta naše se mi líbí víc.
Komentáře