Vážka v jantaru
Napsal: Diana Gabaldon
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 968
Druhý díl série Cizinka. Clair tráví dovolenou se svým manželem na skotském venkově. Jsou to pro ně vlastně takové druhé líbánky, kdy se snaží najít si k sobě opět cestu. Jenže po vstoupení mezi tajemné menhiry se Clair ocitá v jiné době. Je na stejném místě, ale čas se posunul o dvě stě let zpět. Clair se dostane do nesnází a jediná cesta z problémů vede přes svatbu s mladým skotem Jamie Fraserem. Z formálního svazku se postupem času stává velká láska kvůli které se Clair vzdá i návratu do své doby.
V druhém díle sledujeme cestu Clair do Francie, kde jim Jaimiho příbuzní poskytují ochranu, ale i vstup do vyšší společnosti. V Paříži se objevuje skotský následník, který zde žije v exilu a snaží se získat prostředky pro další válečný pokus o nástup na trůn.
Dveře na faru se za vlhkého počasí často zasekávaly, což znamenalo, že byly zaseknuté téměř neustále. Roger je s burácivým skřípotem uvolnil a na jejich prahu spatřil ženu.
"Mohu vám nějak pomoci? "
Byla středně vysoká a velmi pěkná. Rogera zaujala její hezká postava a bílá pleť zvýrazněná hustými, vlnitými hnědými vlasy svázanými do drdolu. Pod nimi uviděl mimořádně zajímavé světlé oči, které nesly barvu dobře uzrálé sherry.
Oči střídavě pozorovaly jeho tenisky velikosti jedenáct a obličej vyskytující se o hlavu výše, než ten její.Postranní úsměv se rozšířil. "Nerada začínám tak otřepanou frází, "pronesla, "ale panečku, vy jste ale vyrostl, mladý pane Rogere!"
Roger cítil, jak rudne. Žena se zasmála a podala mu ruku. "Jste přece Roger, že? Jmenuji se Clair Randallová. Byla jsem reverendovou dávnou přítelkyní. Ale vás jsem naposledy viděla , když vám bylo pět."
Dveře na faru se za vlhkého počasí často zasekávaly, což znamenalo, že byly zaseknuté téměř neustále. Roger je s burácivým skřípotem uvolnil a na jejich prahu spatřil ženu.
"Mohu vám nějak pomoci? "
Byla středně vysoká a velmi pěkná. Rogera zaujala její hezká postava a bílá pleť zvýrazněná hustými, vlnitými hnědými vlasy svázanými do drdolu. Pod nimi uviděl mimořádně zajímavé světlé oči, které nesly barvu dobře uzrálé sherry.
Oči střídavě pozorovaly jeho tenisky velikosti jedenáct a obličej vyskytující se o hlavu výše, než ten její.Postranní úsměv se rozšířil. "Nerada začínám tak otřepanou frází, "pronesla, "ale panečku, vy jste ale vyrostl, mladý pane Rogere!"
Roger cítil, jak rudne. Žena se zasmála a podala mu ruku. "Jste přece Roger, že? Jmenuji se Clair Randallová. Byla jsem reverendovou dávnou přítelkyní. Ale vás jsem naposledy viděla , když vám bylo pět."
Děj knihy začíná překvapivě v roce 1968. Clair se zde objeví ve své době spolu se svou dcerou Briannou. Ta už je velká a o dobrodružství, které prožila její matka neví vůbec nic. Clair je lékařka a do Skotska se vrací pátrat po osudu svých známých, kteří bojovali v bitvě u Cullodenu.
Co nás nejvíc zajímalo, jak to pokračovalo ve vztahu Jamieho a Clair. Ti odjeli do Francie, aby unikli všem svým problémům. Jamieho příbuzní mu nabídnou nejen ubytování, ale i práci. Své uplatnění nalézá i Clair, která začne vypomáhat v místní nemocnicí. Zdálo by se, že je čeká dlouhý a spokojený život. Jenže bitva u Cullodenu se blíží. Clair se snaží zabránit krveprolití a zničené skotských klanů, ale nedaří se jí to. U dvoru se navíc musí vypořádat s řadou intrik, které jim pěkně znepříjemní život.
Kniha je opět velmi čtivá. Jazyk který autorka použila je přirozený a často používá příměrů, které dokáží text zkrášlit. Přes to, že se jedná bezmála o tisíc stran, přečtete je opravdu za chvíli. Alespoň já, jsem se chtěla co nejdříve dopátrat po osudu Jamieho. Proto jsem byla zpočátku úvodem knihy dost zklamaná. Jenže Diana Gabaldon to se svými čtenáři umí, a ví jak je přimět vžít se do příběhu. Proto jsem si užívala rodící se lásku mezi Briannou a Rogerem Wakefieldem. Clair jim postupně odhaluje svůj příběh a tím se dozvídáme o životě s Jamiem.
Možná by knize prospělo ubrání pár stránek, některé popisy se zdají až moc dlouhé, ale jinak snad není co knize vytknout. Navíc autorčiny popisy Skotské vysočiny vás přimějí uvažovat o místě své další dovolené. Opravdu jde o kouzelné místo, kde se dá počítat se vším. Musí také pochválit výklad historie i vyprávění o lékařském umění ve své době. Clair se opět ocitá v pozici ošetřovatelky, bylinkářky či lékařky.
Pro nás, kteří jsme četli první díl Cizinku, jsou postavy stále stejně sympatické. Clair je pořád stejně odvážná, mající na vše svůj vlastní názor, snaží se co nejvíc pomáhat, je citlivá, plná lásky a velmi otevřená. Jamie je pro nás opět hrdinou, který se za každých okolností postaví na obranu své ženy. Je pravda, že se ke Clair občas chová panovačně, ale to můžeme připsat na vrub době, ve které žije.
Kniha Vážka v jantaru musím pochválit za krásnou obálku, která rozhodně zaujme i ty, jenž nejsou fanoušky Cizinky. Knihu rozhodně doporučuji. najdete v ní romantiku, lásku, nebezpečí, intriky, tajemství,napětí i krásnou přírodu.
Komentáře