Přeskočit na hlavní obsah

Podzim

Podzim je pro mě druhé nejkrásnější období roku - hned po jaru. Ještě není zima, takže nemusím být zalezlá doma v teple. Můžu se toulat lesem nebo po poli a kochat se krásnou přírodou všude kolem. Listy na stromech mění barvu, občas ještě vyleze sluníčko.....je zkrátka radost být venku na procházce.  



Bohužel letos máme podzim trochu zkažený. Nejprve onemocněl můj přítel, pak se to postupně rozšířilo u mě v práci a nakonec jsem to odnesla i já. Už asi deset dní kašlu, smrkám a polehávám. Všechno mě bolí, liju do sebe hektolitry teplého čaje a už jsem vypotřebovala dvě plata prášků. 

zdroj




Snažím se fungovat, chodit do práce, učit se a taky trochu číst knihy. Bohužel, většinou jsem tak unavená, že neudělám ani polovinu toho co si naplánuji. Nejvíc škodná je na tom moje největší kamarádka Connie. Procházky s ní odbývám a snažím se být venku jen nezbytně nutnou dobu. Ona je hyperaktivní  a pořád si chce hrát a já bych nejraději vlezla zpět pod deku a oddávala se odpočívání a spaní.





Dnes jsme ji přes můj vytrvalý kašel a rýmu vzaly ven a já si aspoň nasbírala moje milované kaštany. Podzim by nebyl podzimem, kdybych si nenasbírala kaštany do kapes. nosím je pak celou zimu v kapse bundy a teším se z jejich dokonalého tvaru.

Zdroj

Zdroj
Nejspíš budu nucená vytáhnout ze skříně zimní bundu. Do práce si zítra nabalím ten nejteplejší svetr co mám - v práci se ještě netopí a je tam pěkná zima. taky trochu přemýšlím o zimních botech. No možná je to přece jenom příliš brzy, co vy na to?
Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…