Podzim je pro mě druhé nejkrásnější období roku - hned po jaru. Ještě není zima, takže nemusím být zalezlá doma v teple. Můžu se toulat lesem nebo po poli a kochat se krásnou přírodou všude kolem. Listy na stromech mění barvu, občas ještě vyleze sluníčko.....je zkrátka radost být venku na procházce.
Bohužel letos máme podzim trochu zkažený. Nejprve onemocněl můj přítel, pak se to postupně rozšířilo u mě v práci a nakonec jsem to odnesla i já. Už asi deset dní kašlu, smrkám a polehávám. Všechno mě bolí, liju do sebe hektolitry teplého čaje a už jsem vypotřebovala dvě plata prášků.
Snažím se fungovat, chodit do práce, učit se a taky trochu číst knihy. Bohužel, většinou jsem tak unavená, že neudělám ani polovinu toho co si naplánuji. Nejvíc škodná je na tom moje největší kamarádka Connie. Procházky s ní odbývám a snažím se být venku jen nezbytně nutnou dobu. Ona je hyperaktivní a pořád si chce hrát a já bych nejraději vlezla zpět pod deku a oddávala se odpočívání a spaní.
Dnes jsme ji přes můj vytrvalý kašel a rýmu vzaly ven a já si aspoň nasbírala moje milované kaštany. Podzim by nebyl podzimem, kdybych si nenasbírala kaštany do kapes. nosím je pak celou zimu v kapse bundy a teším se z jejich dokonalého tvaru.
Nejspíš budu nucená vytáhnout ze skříně zimní bundu. Do práce si zítra nabalím ten nejteplejší svetr co mám - v práci se ještě netopí a je tam pěkná zima. taky trochu přemýšlím o zimních botech. No možná je to přece jenom příliš brzy, co vy na to?
Komentáře