Přeskočit na hlavní obsah

Hrdinové ve člunu



Autor: Daniel James Brown
Nakladatelství: MOBA (Moravska bastei)
Počet stran: 416

Od samého začátku to byl bláhový sen. Nikdo nečekal, že by posádka osmiveslice Washingtonské univerzity, složená ze synů dřevorubců, dělníků a farmářů, mohla porazit elitní týmy z Východního pobřeží a Velké Británie, a přesto to dokázali. Nakonec šokovali celý svět, když porazili i tým Německa, který vesloval pro Adolfa Hitlera na olympijských hrách v roce 1936 v Berlíně. Příběh se točí kolem Josepha Rantze, mladíka bez rodiny a budoucnosti, který se snaží najít díky sportu ztracenou sebeúctu.
Autor čerpá ze vzpomínek pamětníků i deníků samotných sportovců a ve své knize vytvořil nejen kroniku životního příběhu jednoho vyjimečného mladého muže, ale i nezapomenutelný obraz pohnuté doby.

Na knihu jsem se moc těšila. Trochu mě samozřejmě strašil počet stran, ale nakonec jsem se velmi dobře bavila a ani jedna stránka se mi nezdála zbytečná. Sport byl pro mě dlouhou dobu součástí každodenního života a tak jsem porovnávala způsob motivace a velikost zátěž sportovců tehdy a teď. Navíc je velký rozdíl provozovat jakýkoli sólový sport, kdy záleží zejména na výkonech jednotlivce a nebo být jedním z osmiveslice. U týmových sportů závisí hlavní na atmosféře mezi jednotlivými sportovci. Proto bylo tak důležité se stavit tu správnou posádku. Kluci si mezi sebou museli vytvořit přátelství a naučit se pomáhat si.



Rozjet loď tak rychle, jak chcete, je těžké. Vašim nepřítelem je samozřejmě odpor vody, neboť musíte vytlačit objem vody odpovídající hmotnosti mužů a vybavení, tatáž voda vás však také nese, takže je vám současně i přítelem. Takový je život: problémy, které musíte překonat, vás také nesou a s jejich překonáním jste stále silnější. ( George Yeoman Pocock)

Kniha je výpovědí o životě lidí v třicátých letech minulého století, kdy do života většiny z nich zasáhla hospodářská krize.  Brown nám představuje zejména pohnuté osudy Josepha Rantze, který po smrti matky rozhodně idilycké nebyly. Neustálé stěhování, odstrkování nevlastní matky, až k úplnému odvržení. Jako chlapec se musel postarat sám o sebe. Otec to vše dovolil, jen proto aby si zachoval přízeň své mladé manželky. Joe se ale dokázal prodrat k úspěchu. Dostal se na univerzitu i do vysněné posádky osmiveslice. Pral se se svým osudem. Je až neuvěřitelné, co vše zvládl. Pracoval, studoval a ještě vrcholově sportoval. Kde na to vše bral sílu? 



Člověk, který nemá hlubokou víru v sebe samotného - ve svou schopnost překonat útrapy a nepřízeň osudu - , by neměl něco tak smělého jako je závodní veslování na nejvyšší úrovni ani zkoušet. Tento sport skýtá tolik příležitostí k utrpení a tak málo příležitostí ke slávě, že v ně mohou uspět jen ti nejhouževnatější nadšenci. A přesto - a tohle je klíčové - žádný jiný sport nevyžaduje a neodměnuje potlačení vlastního já stejně jako veslování. Ty nejlepší posádky jsou možná složené z mužů nebo žen výjimečného talentu a síly, možná mají špičkové kormidelníky nebo štroky nebo háčky, nemají však žádné hvězdy. Nejdůležitější ze všeho je týmová práce - dokonale synchronizovaný pohyb svalů, vesel, lodi a vody-, celistvá a jednotná symfonie, již se posádka v pohybu stává. Žádní jednotlivci, žádná ega. 

Vyprávění Daniela Browna je věcné a velmi čtivé. Popisuje nejen autentický život v pozadí světových událostí. Jde o velmi silný příběh, který své čtenáře určitě zasáhne. Naši hrdinové to neměli vždy lehké, ale nevzdali se a šli za svým cílem. Přesto, že jim nikdo nevěřil, dokázali překonat sami sebe a vyhrát. 



V knize Hrdinové ve člunu se dozvíme nejen životní příběhy jednotlivých členů posádky, ale zaujme nás i osud trenéra Washingtonské  univerzity Ala Ulbricksona, nebo výrobce závodních lodí George Pococka a dalších lidí, kteří se kolem týmu pohybují. Autor informace získal přímo od aktérů, ale i z jejich deníků, dopisů a vyprávění jejich rodin. Hlavním poselstvím knihy je, že pokud člověk opravdu chce, může dokázat cokoli. 

Po přečtení této knihy se připravte na to, že budete mít chuť taky něco dokázat, byť by to mělo být jen zdokonalení se v angličtině, nebo začít více sportovat. Příběhy statečných chlapců, kteří se prali nejen s vodou, větrem, ale i s nemocí a nepřízní osudu, nedostatkem peněz. Všechno to postupně zvládly a dotáhli to do vítězného konce. Myslím si, že odměnou, za jejich dřinu nebyla jen výhra olympijské medaile, ale i získání přátelství na celý život. 

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství MOBA

Knihu si můžete pořídit ZDE 










Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…