Hrad Krašov

Tak jak to v létě bývá, vyrazili jsme na výlet. Tentokrát ne na jeden, byla to cela série výletů. Bohužel o prázdninách jsem byla zaneprázdněná natolik, že jsem nestihla dávat příspěvky. Proto dostanete celou sérií článků o našich toulkách po zemích českých. 

První díl je o zřícenině hradu Krašov. Celkově máme zříceniny moc rádi. Jde o setkání s historií bez zbytečných davů turistů, stánků a suvenýrů.

Zřícenina hradu Krašov stojí na levém břehu Berounky jihovýchodně od Kralevic na Plzeňsku. Jde o jeden z nejstarších hradů u nás. 

Hrad nechal postavit Jetřich z rodu Hroznatovců a to před rokem 1232. V 15 a 16. století hrad spravovali Kolovratové. Ti si ho nechali upravit na pohodlné sídlo (i když o pohodlí, jak ho chápeme dne rozhodně nešlo). Krašov byl opravdovou pevností. Hanuš z Kolovrat stál za husitských válek na straně krále Zikmunda. Husité proto v roce 1425 oblehli jeho hrady Točník a Žebrák, ale na Krašov si netroufli. V 18. století obývali hrad mniši. Ti ho důkladně opravili. Bohužel po zrušení kláštera v roce 1785, byl hrad ponechán svému osudu a tak pustl.

Zdroj

Dnes hrad spravují místní nadšenci, kteří založili Spolek pro zachování hradu Krašov. My jsme na hradě jednoho z členů potkali. Díky tomu jsme si mohli koupit krásné pohledy, turistické známky a sušenky. Dostalo se nám krátkého výkladu o historii. Bylo zrovna krásné počasí a tak jsme si užívali nádherného výhledu na řeku.

K hradu se váže pověst o smrtelné nenávisti dvou znepřátelených rodin – pána z Krašova a pána z Libštejna, kteří se přeli o statek na hranici jejich panství. Pán z Krašova statek obsadil a nechtěl jej Libštejnskému vydat. Pán z Libštejna proto ozbrojil své poddané a v noci na hrad Krašov nečekaně zaútočil, vyloupil ho a ženu s dětmi krašovského rytíře odvezl na Libštejn, kde je uvrhl do temného sklepení. Dva roky trvalo, než krašovský rytíř dostatečně opevnil svůj hrad a chystal se rodinu osvobodit. Se svými zbrojnoši se skryl pod hradbami Libštejna a když se jim podařilo hrad zapálit, vnikli dovnitř.

Pobili čeleď, hradního pána zajali a dali mu poslední šanci na záchranu, když jim prozradí, kde drží rodinu krašovského rytíře. Libštejnský pak zavedl krašovského pána do sklepení, otevřel těžké dveře, ale místo milované manželky a dětí se v přítmí bělaly jen jejich kosti. Pán z Krašova pak poručil zbrojnošům, aby ihned přivedli rodinu rytíře libštejnského a uvrhli ji do vězení, aby v něm také zahynula. V okamžiku nepozornosti libštejnský pán napadl soka a proklál ho jeho vlastním mečem. Krakovští zbrojnoši pak usmrtili libštejnského i s celou jeho rodinou. Mrtvé vhodili do sklepení a vchod k němu zasypali kamením

K hradu jsme šli lesem a dokonce se nám podařilo nasbírat hříbky. Udělali jsme si výbornou bramboračku a ještě ten den plánovali další výlet.