Přeskočit na hlavní obsah

Amerikanka



Napsala: Chimamanda Ngozi Adichieová
Nakladatelství: Host
Počet stran: 550

Pro to, abych si vybrala ke čtení právě tuto knihu, jsem měla hned několik důvodů. Prvním z nich bylo téma imigrace. Poslední dobou už jsem pár knih s touto tématikou četla. Většinou je psali lidé, kteří sami nic takového nezažili a byli pouze pozorovateli. Tato kniha slibovala pohled člověka, který vše sám prožil. Druhým důvodem bylo to, že hlavní hrdinka byla úspěšná blogerka. Blog, to pro mě dost důležitá součást života. Mám možnost říct svůj názor a zajímalo mě, jak to vidí někdo jiný. Navíc, Afrika a její obyvatelé mě zajímali už od základní školy. Část knihy se v Africe odehrává a zabývá se taky rasovými otázkami. Důležitá byla i velmi zajímavá obálka, která mě doslova nadchla. Sice jsem nakonec dala přednost e-knize, přesto je obálka k upoutání pozornosti důležitá. 

Kniha vypráví příběh mladé dívky Ifemelu, kterou nejdříve potkáváme v její rodné Nigérií. Seznamuje nás s problémy života v této africké zemi. Zatím bydlí u rodičů, kteří řeší problémy spojené se ztrátou zaměstnání, hledáním víry a soužití v tradičně široké africké rodině. Seznámí se s Obinzem - svou velkou láskou. Toto období je spojené s probouzením její osobnosti. Přesto se nakonec rozhodne dokončit studium v Americe. Znamená to opustit Obinzeho. Jejich cesty se sice rozejdou, ale v myšlenkách se k sobě stále vrací. Po letech se Ifemelu vrací do rodné Nigérie. Najdou k sobě s Obinzem cestu? 

Každý den si dělal legraci, jak někteří odešli do ciziny, aby tam čistili záchody, a tak Obinze svoje první zaměstnání v cizině pojímal s ironií - pracoval v realitní kanceláři v prvním patře jedné z londýnských budov, měl gumové rukavice, v ruce kbelík a čistil záchody. Pokaždé když otevřel kabinku, lítací dveře jako by si povzdechly.
Základní otázkou této knihy je střet kultur. Ifemelu i Obinze se dostanou do zcela jiného prostředí. Po novém životě toužili, ale představovali si ho  daleko jednodušší. Ifemelu se nakonec dokáže přes všechna úskalí probojovat, Obinze to má složitější a nakonec se po peripetiích vrací domů.

Kniha Amerikána plní hned několik rolí. Nejen že popisuje strasti života v Nigérii, kdy se neustále vypíná proud, je nedostatek zboží, na vysokých školách v jednom kuse stávkují profesoři, ale dokáže popsat i úskalí sžívání se s novou kulturou. To zažila Ifemelu rovnou dvakrát. Nejprve se učila žít v Americe, kultuře pro ní velmi odlišné. Po letech se vrátila zpět do rodné Nigérie a zažila druhý kulturní šok. Opět se musela učit, ve své rodné zemi žít. Další věc na kterou Ifemelu nebyla připravená je rasová otázka, která je v Americe velmi ožehavým tématem. Řeší ho pořád a vše se kolem něj točí. Ifemelu na toto téma dokonce začala psát úspěšný blog. 



Kniha se velmi dobře čte, autorka používá rozsáhlý a barvitý slovník což je jedna z předností této knihy. Nevyhýbá se ani hovorovým výrazům. Zvláště rozhovory se povedly, jsou jak živé. Postavy jsou dobře vykreslené, mají hloubku a čtenář se s nimi velmi snadno ztotožní. Během děje se vyvíjí, uvědomují si své omyly a snaží se je napravit. Líbil se mi hlavně vnitřní boj Ifemelu po návratu do Nigérie. Jedna její část si toužila zachovat své zvyky z Ameriky, druhá se snažila žít jako dřív. Bála se toho, aby ji ostatní neviděli jako nafoukanou amerikánu. V knize se neukazují jen ty příjemné stránky života, hrdinové zažívají i neúspěchy a snaží se poprat s osudem. 

Dnes je téma imigrace stále živé. Tato kniha by mohla nabídnou pohled z druhé strany. Nezahrnuje určitě všechny strasti a úskalí tohoto fenoménu, ale nabízí další, zajímavý pohled.

Za knihu k recenzi děkuji NAKLADATELSTVÍ HOST

Knihu si můžete pořídit ZDE



Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…