Černooké Zuzany


Napsala: Julia Heaberlin
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 384

Kniha mě nalákala naprosto nádhernou obálkou, která navíc výborně dokresluje obsah knihy. Těšila jsem se na zajímavý příběh a toho se mi i dostalo. 

Tessie byla obyčejná šestnáctiletá dívka. Měla své touhy, sny a cíle. Život se ji změnil v jeden obyčejný den, který se neměl ničím lišit. Šla si do obchodu koupit čokoládovou tyčinku. O víc jak 30 hodin později je nalezena zraněná na poli, na půl zahrabaná spolu s mrtvou studentkou a hromadou lidských kostí. Těla jsou přikrytá vrstvou květin. Právě podle těchto květin, jsou dívky nazvané jako černooké Zuzany. Vrah byl nalezen a odsouzen. Tady by měl příběh končit, ale on teprve začíná.


Po osmnácti letech má být Terrell - údajný únosce a vrah, popraven. Celých osmnáct let, čekal v cele smrti a připravoval se na popravu. Celou dobu tvrdil, že je nevinen. Postupem času si i Tessie začíná myslet, že ve vězení je ten nepravý. Snaží se prokousávat svými vzpomínkami a hledat pravdu. 
Dvaatřicet hodin mého života chybí.Moje nejlepší kamarádka Lydia mi říká, abych si je představila jako staré oblečení na dně tmavého šatníku. Abych zavřela oči. Otevřela dveře. Přesunula pár věcí. Hledala.To na co si pamatuji, bych raději zapomněla. Čtyři pihy. Oči, které nejsou černé, ale modré, doširoka otevřené, pět centimetrů od těch mých. Hmyz hryzající do hladké, hebké tváře. Štěrk v zubech. Na tohle si vzpomínám. 

Dvě dějové linie, které se neustále střídají. V jedné kapitole potkáme Tessie v jejich šestnácti letech, a chvíli na to je z ní mladá žena ve věku 34 let. Kapitoly jsou mnohdy velmi krátké a tak je střídání dějových linek dosti chaotické. Jen pomalu se dozvídáme co se vlastně stalo. Plno věcí si musí čtenář domyslet sám. Většinou mě takhle stavěný příběh baví, ale v knize Černooké Zuzany mi to ze začátku v knize dost vadilo. Nedokázala jsem se pořádně začíst a ztotožnit se s hlavní hrdinkou.



Tessie nás nechává nakouknout do doby po svém znovuobjevení na poli. Děj se odehrává převážně při její návštěvě terapeuta. Snaží se s jeho pomocí vyrovnat se svým traumatem a připravit se na výpověď u soudu. Na samotný únos naráží jen velmi mlhavě. Sama si z 30 hodin, po kterých byla nezvěstná moc nepamatuje a i to málo na co si vzpomíná, raději nikomu neprozradí. Opravdovým zpovědníkem je pro ní její kamarádka Lydia, která se jí snaží pomoci. Přitom je jediná, která ji nebere jenom jako oběť, chudinku, která se musí litovat.

Po osmnácti letech, kdy se Tessie snaží žít obyčejný život, se její vzpomínky opět vynořují. Nastává totiž doba, kdy má být popraven odsouzený Terrel. Tessie kontaktuje jeho obhájkyně, která je přesvědčená o jeho nevině. Dokáže Tessie přesvědčit, aby se snažila zjistit pravdu. Pátrání tedy začíná, vzpomínky se stále více vynořují a vše se nakonec vyjasní.

Prvních pár stránek jsem si doslova protrpěla. Kniha mě vůbec nechytla a v ději jsem se dost ztrácela. Naštěstí jsem vydržela a najednou se vše vyjasnilo a kniha mě neskutečně chytla. Jakmile jsem si ujasnila kdo je kdo a co se vlastně stalo, četla jsem úplně jinou knihu. Napětí stoupalo, pořád se něco dělo. Najednou vůbec nešlo knihu odložit a přestat číst.  

Tessie mi moc sympatická nebyla. Možná to způsobilo to střídání jednotlivých období. Vlastně ani na konci knihy, jsem si nebyla jistá, co si mám o Tessie myslet.  Zato jsem si vytvořila vztah k její dceři Charlie. Ta se mi moc líbila. Byla odvážná, inteligentní a dokázala mámu podržet. Velmi zvláštní postavou je kamarádka Lydie. Inteligentní dívka, která měla dvě tváře. Byla kamarádka, ale zároveň sokyně. Chtěla být středem pozornosti a to se ji nedařilo. Přesto mi byla po většinu knihy sympatičtější než hlavní hrdinky. Byla daleko odvážnější a do všeho se pouštěla s nevyčerpatelnou energií.

Knihu doporučuji hlavně pro její spád, kterého se dočkáte na konci. Zajímavé rozuzlení je také zárukou hezkého čtenářského zážitku.


Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství Omega a

 knihkupectví Knihy Dobrovský




Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Oldřich z Chlumu román a skutečnost

Kluk na větvi