Přeskočit na hlavní obsah

Černooké Zuzany


Napsala: Julia Heaberlin
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 384

Kniha mě nalákala naprosto nádhernou obálkou, která navíc výborně dokresluje obsah knihy. Těšila jsem se na zajímavý příběh a toho se mi i dostalo. 

Tessie byla obyčejná šestnáctiletá dívka. Měla své touhy, sny a cíle. Život se ji změnil v jeden obyčejný den, který se neměl ničím lišit. Šla si do obchodu koupit čokoládovou tyčinku. O víc jak 30 hodin později je nalezena zraněná na poli, na půl zahrabaná spolu s mrtvou studentkou a hromadou lidských kostí. Těla jsou přikrytá vrstvou květin. Právě podle těchto květin, jsou dívky nazvané jako černooké Zuzany. Vrah byl nalezen a odsouzen. Tady by měl příběh končit, ale on teprve začíná.


Po osmnácti letech má být Terrell - údajný únosce a vrah, popraven. Celých osmnáct let, čekal v cele smrti a připravoval se na popravu. Celou dobu tvrdil, že je nevinen. Postupem času si i Tessie začíná myslet, že ve vězení je ten nepravý. Snaží se prokousávat svými vzpomínkami a hledat pravdu. 
Dvaatřicet hodin mého života chybí.Moje nejlepší kamarádka Lydia mi říká, abych si je představila jako staré oblečení na dně tmavého šatníku. Abych zavřela oči. Otevřela dveře. Přesunula pár věcí. Hledala.To na co si pamatuji, bych raději zapomněla. Čtyři pihy. Oči, které nejsou černé, ale modré, doširoka otevřené, pět centimetrů od těch mých. Hmyz hryzající do hladké, hebké tváře. Štěrk v zubech. Na tohle si vzpomínám. 

Dvě dějové linie, které se neustále střídají. V jedné kapitole potkáme Tessie v jejich šestnácti letech, a chvíli na to je z ní mladá žena ve věku 34 let. Kapitoly jsou mnohdy velmi krátké a tak je střídání dějových linek dosti chaotické. Jen pomalu se dozvídáme co se vlastně stalo. Plno věcí si musí čtenář domyslet sám. Většinou mě takhle stavěný příběh baví, ale v knize Černooké Zuzany mi to ze začátku v knize dost vadilo. Nedokázala jsem se pořádně začíst a ztotožnit se s hlavní hrdinkou.



Tessie nás nechává nakouknout do doby po svém znovuobjevení na poli. Děj se odehrává převážně při její návštěvě terapeuta. Snaží se s jeho pomocí vyrovnat se svým traumatem a připravit se na výpověď u soudu. Na samotný únos naráží jen velmi mlhavě. Sama si z 30 hodin, po kterých byla nezvěstná moc nepamatuje a i to málo na co si vzpomíná, raději nikomu neprozradí. Opravdovým zpovědníkem je pro ní její kamarádka Lydia, která se jí snaží pomoci. Přitom je jediná, která ji nebere jenom jako oběť, chudinku, která se musí litovat.

Po osmnácti letech, kdy se Tessie snaží žít obyčejný život, se její vzpomínky opět vynořují. Nastává totiž doba, kdy má být popraven odsouzený Terrel. Tessie kontaktuje jeho obhájkyně, která je přesvědčená o jeho nevině. Dokáže Tessie přesvědčit, aby se snažila zjistit pravdu. Pátrání tedy začíná, vzpomínky se stále více vynořují a vše se nakonec vyjasní.

Prvních pár stránek jsem si doslova protrpěla. Kniha mě vůbec nechytla a v ději jsem se dost ztrácela. Naštěstí jsem vydržela a najednou se vše vyjasnilo a kniha mě neskutečně chytla. Jakmile jsem si ujasnila kdo je kdo a co se vlastně stalo, četla jsem úplně jinou knihu. Napětí stoupalo, pořád se něco dělo. Najednou vůbec nešlo knihu odložit a přestat číst.  

Tessie mi moc sympatická nebyla. Možná to způsobilo to střídání jednotlivých období. Vlastně ani na konci knihy, jsem si nebyla jistá, co si mám o Tessie myslet.  Zato jsem si vytvořila vztah k její dceři Charlie. Ta se mi moc líbila. Byla odvážná, inteligentní a dokázala mámu podržet. Velmi zvláštní postavou je kamarádka Lydie. Inteligentní dívka, která měla dvě tváře. Byla kamarádka, ale zároveň sokyně. Chtěla být středem pozornosti a to se ji nedařilo. Přesto mi byla po většinu knihy sympatičtější než hlavní hrdinky. Byla daleko odvážnější a do všeho se pouštěla s nevyčerpatelnou energií.

Knihu doporučuji hlavně pro její spád, kterého se dočkáte na konci. Zajímavé rozuzlení je také zárukou hezkého čtenářského zážitku.


Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství Omega a

 knihkupectví Knihy Dobrovský




Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Moudra z knih 2017

V roce 2015 jsem se zapojila do projektu MOUDRAZKNIH.  Projekt nás neskutečně bavil. Všude jsme ukrývali lístečky s pečlivě vybranými úryvky z knih. Někdy jsme měli štěstí a mohli jsme pozorovat lidi, kteří je najdou a jejich reakce. Proto jsem se rozhodla projekt opět rozjet. 



Pokud máte rádi knihy, možná se vám některé věty  zažerou pod kůži. Já si je zapisuji do sešitu, který mám speciálně na citáty. Občas se mi hodí, když píšu věnování do darované knihy, nebo posílám dopis a chci přidat vhodný citát. Teď jsem našla nové využití. Moudra z knih. Pokud se vám stane, že narazíte na nějaký citát, který se vám z nějakého důvodu líbí, dáte si tu práci a napíšete ho na kousek papíru. Jestli použijete počítač a text vytisknete, nebo ho napíšete ručně je už zcela na každém z vás. Hlavní je citát převést do papírové podoby a předat ho dál. Můžete ho nechat na lavičce v parku, v nákupním košíku, dát ho do náhodně vybrané schránky, vše je jen na vás. Jde o to se podělit o kousek knihy, nebo myš…

Soutěž

Tento můj blog už je tady dva roky. Za tu dobu jsem se díky němu podívala na spoustu zajímavých míst, zjistila plno užitečných informací a seznámila se se spoustou inteligentních a nápaditých lidí. Díky těmto stránkám se doslova změnil můj život.

Protože nedávno na počítadle naskočilo 100 000 shlédnutí, dám do soutěže rovnou tři knihy  - jde o takovou malou odměnu pro mé čtenáře. Takže mohou vyhrát rovnou tři z vás.

A o které knihy co se tedy hraje?

První knihou v soutěži je Sběratel mušlí - od Anthony Doerr. Jde o knihu povídek, které vás chytnou za srdce. Rozhodně nejde o titul, na který rychle zapomenete. Jednotlivé osudy si budete přehrávat v hlavě i dlouho po přečtení. Recenzi na knihu si můžete přečíst ZDE


Druhá kniha, kterou můžete vyhrát je Zázrak v plechovce, napsal C.D. Payne. Jde o knihu plnou vtipu a zábavy. Rozhodně se s ní nudit nebudete. Recenzi na ni najdete ZDE

Poslední - třetí knihou je Ryba jménem Ian od Bradley Somer. Kniha zachycuje okamžiky života lidí, kteří bydlí…