Přeskočit na hlavní obsah

Všední den




Slavka Čubanoví

Další všední den.

Je úterý, takže ráno musím brzy vstávat. Většinou to zvládám celkem dobře, ale dnes jsem se nemohla vyhrabat z peřiny. Protože jsem hrdou majitelkou borderkolie, hurá ještě se psem ven. Nechápu, kde ta moje potvůrka bere tolik energie. Musí na nás být ráno krásný pohled. Já, ještě nenalíčená se ploužím ještě spící ulicí a kolem mě se nadšeně prohání pes. Kdyby mi tak kousek energie přenechala, no nic.

Honem domů a na autobus. V práci naštěstí ráno nebyl šéf. Nevím jestli to máte taky tak, ale když není v práci šéfík, všechno mi jde daleko líp. Ne, neflákám se, opravdu pracuji, ale je mi tak nějak volněji. V práci jsem si jako první samozřejmě uvařila kafe. Jsem závislá. Možná by mohli udělat skupinu anonymních kafařů. Hrdě bych vstala a prohlásila, jsem kafoholik (nebo možná kávoholik?)
 Někdy si myslím, že bez této závislosti by mi bylo líp. Zdá se, že pokud si ráno nedám svou drogu, nefunguji. Dokážu všechno poplést, držím v ruce papír a během chvilky nevím, kam jsem ho dala. Nakonec ho objevím na tom neméně pravděpodobném místě (např v lednici).
V práci to dnes docela šlo, ale už se těším domů na své druhé kafe, někdy ho stihnu i v práci a doma si dám třetí.

Mám ráda i cestu z a do práce. Jezdím autobusem. Pokud byste chtěli prozradit kudy jezdím, nemám ani zdání. Domů bych asi netrefila. Celou cestu jsem zašitá v knize. Většinou si ani nevšimnu, kdo si vedle mě sedne, pokud do mě přímo nestrčí a nepozdraví mě. Dnes jsem četla Analfabetku, která umí počítat. Knížka je vtipná a já opět málem zapomněla vystoupit. Naštěstí řidiči mě už znají a většinou jede i někdo známý a tak mě upozorní, že už je třeba opustit dopravní prostředek a vydat se domů.

Pes měl dneska moc dobrou náladu. Přítel jí vzal ven a hrál si s ní. Je zvláštní jak se pes umí usmívat. Vždycky to na ní poznám, jakou má náladu. Vítá mě vždy, jen intenzita vítání je vždy jiná. Dneska byla vyloženě vysmátá.

Uvařila jsem si kafe, udělala si jogurt se sušenými jablíčky a hurá zapnout počítač. Vždy musím zkontrolovat co je nového, kdo mi napsal, atd.
Dnes nemám ani moc starostí, dcera si dovedla kamarádku ze školy. Udělala jsem jim popkorn a vypustila je na hřiště. Přítel si staví letadýlko, pes  a kočka spí. To je pohodička.
Už si dnes jen připravím podklady na zítřejší kroužek. Na žádost dětí budeme zítra vyrábět sliz. Moc tomu nerozumím, ale děti sliz milují. Nedá se s tím nic moc děla, sliz je prostě jen slizký. Už jsem ho vyráběli v minulém pololetí dvakrát a teď mě zase uprosili. Aspoň si nemusím nic moc připravovat.

Večer ještě udělám mojí nenáročné rodince večeři, pak si sedneme k televizi a pustíme si film. Výběr je vždy na příteli a dceři. Já jsem nenáročný divák a většinou se mi všechno líbí. Jsem ten, kdo se název filmu dozví jako poslední.
Celkem úspěšný den.

A jaký den jste měli vy? 

1 komentář

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Padesát minut -recenze

Napsal: Robert M. Lindner Počet stran: 288 Nakladatelství: Portál
Knihy nakladatelství Portál mám moc ráda, mají zvláštní náboj. Proto jsem s radostí sáhla po nové knize a pustila se do ní. 
Robert Lindner byl známý psychoterapeut a psychoanalytik. Napsal knihu, ve které se nám snaží přiblížit svou práci. Představí nám pět svých případů, které ho něčím zaujaly. Nejen, že zjistíme něco o osobnostech, které vyšetřuje, podíváme se na jejich minulost, která je většinou příčinou jejich problémů. Zjistíme, jak důležitá je v jeho práci intuice, kdy se musí terapeut, často během okamžiku, rozhodnout jak se zachovat, aby pomohl svému pacientovi. Provede nás cestami svých úvah, vysvětlí nám svůj výběr terapie. Nebojí se odhalit i pochybnosti a nejistotu, které ho občas přepadají. Vždy je pro něj na prvním  místě pacient a jeho dobro. 
Vzhledem k těmto predisponujícím a přitěžujícím faktorům nepovažuji za nijak zvlášť překvapivé, že moje účast na Kirkově psychóze poněkud narušila onu duševní rov…