Přeskočit na hlavní obsah

Všední den




Slavka Čubanoví

Další všední den.

Je úterý, takže ráno musím brzy vstávat. Většinou to zvládám celkem dobře, ale dnes jsem se nemohla vyhrabat z peřiny. Protože jsem hrdou majitelkou borderkolie, hurá ještě se psem ven. Nechápu, kde ta moje potvůrka bere tolik energie. Musí na nás být ráno krásný pohled. Já, ještě nenalíčená se ploužím ještě spící ulicí a kolem mě se nadšeně prohání pes. Kdyby mi tak kousek energie přenechala, no nic.

Honem domů a na autobus. V práci naštěstí ráno nebyl šéf. Nevím jestli to máte taky tak, ale když není v práci šéfík, všechno mi jde daleko líp. Ne, neflákám se, opravdu pracuji, ale je mi tak nějak volněji. V práci jsem si jako první samozřejmě uvařila kafe. Jsem závislá. Možná by mohli udělat skupinu anonymních kafařů. Hrdě bych vstala a prohlásila, jsem kafoholik (nebo možná kávoholik?)
 Někdy si myslím, že bez této závislosti by mi bylo líp. Zdá se, že pokud si ráno nedám svou drogu, nefunguji. Dokážu všechno poplést, držím v ruce papír a během chvilky nevím, kam jsem ho dala. Nakonec ho objevím na tom neméně pravděpodobném místě (např v lednici).
V práci to dnes docela šlo, ale už se těším domů na své druhé kafe, někdy ho stihnu i v práci a doma si dám třetí.

Mám ráda i cestu z a do práce. Jezdím autobusem. Pokud byste chtěli prozradit kudy jezdím, nemám ani zdání. Domů bych asi netrefila. Celou cestu jsem zašitá v knize. Většinou si ani nevšimnu, kdo si vedle mě sedne, pokud do mě přímo nestrčí a nepozdraví mě. Dnes jsem četla Analfabetku, která umí počítat. Knížka je vtipná a já opět málem zapomněla vystoupit. Naštěstí řidiči mě už znají a většinou jede i někdo známý a tak mě upozorní, že už je třeba opustit dopravní prostředek a vydat se domů.

Pes měl dneska moc dobrou náladu. Přítel jí vzal ven a hrál si s ní. Je zvláštní jak se pes umí usmívat. Vždycky to na ní poznám, jakou má náladu. Vítá mě vždy, jen intenzita vítání je vždy jiná. Dneska byla vyloženě vysmátá.

Uvařila jsem si kafe, udělala si jogurt se sušenými jablíčky a hurá zapnout počítač. Vždy musím zkontrolovat co je nového, kdo mi napsal, atd.
Dnes nemám ani moc starostí, dcera si dovedla kamarádku ze školy. Udělala jsem jim popkorn a vypustila je na hřiště. Přítel si staví letadýlko, pes  a kočka spí. To je pohodička.
Už si dnes jen připravím podklady na zítřejší kroužek. Na žádost dětí budeme zítra vyrábět sliz. Moc tomu nerozumím, ale děti sliz milují. Nedá se s tím nic moc děla, sliz je prostě jen slizký. Už jsem ho vyráběli v minulém pololetí dvakrát a teď mě zase uprosili. Aspoň si nemusím nic moc připravovat.

Večer ještě udělám mojí nenáročné rodince večeři, pak si sedneme k televizi a pustíme si film. Výběr je vždy na příteli a dceři. Já jsem nenáročný divák a většinou se mi všechno líbí. Jsem ten, kdo se název filmu dozví jako poslední.
Celkem úspěšný den.

A jaký den jste měli vy? 

1 komentář

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Moudra z knih 2017

V roce 2015 jsem se zapojila do projektu MOUDRAZKNIH.  Projekt nás neskutečně bavil. Všude jsme ukrývali lístečky s pečlivě vybranými úryvky z knih. Někdy jsme měli štěstí a mohli jsme pozorovat lidi, kteří je najdou a jejich reakce. Proto jsem se rozhodla projekt opět rozjet. 



Pokud máte rádi knihy, možná se vám některé věty  zažerou pod kůži. Já si je zapisuji do sešitu, který mám speciálně na citáty. Občas se mi hodí, když píšu věnování do darované knihy, nebo posílám dopis a chci přidat vhodný citát. Teď jsem našla nové využití. Moudra z knih. Pokud se vám stane, že narazíte na nějaký citát, který se vám z nějakého důvodu líbí, dáte si tu práci a napíšete ho na kousek papíru. Jestli použijete počítač a text vytisknete, nebo ho napíšete ručně je už zcela na každém z vás. Hlavní je citát převést do papírové podoby a předat ho dál. Můžete ho nechat na lavičce v parku, v nákupním košíku, dát ho do náhodně vybrané schránky, vše je jen na vás. Jde o to se podělit o kousek knihy, nebo myš…

Soutěž

Tento můj blog už je tady dva roky. Za tu dobu jsem se díky němu podívala na spoustu zajímavých míst, zjistila plno užitečných informací a seznámila se se spoustou inteligentních a nápaditých lidí. Díky těmto stránkám se doslova změnil můj život.

Protože nedávno na počítadle naskočilo 100 000 shlédnutí, dám do soutěže rovnou tři knihy  - jde o takovou malou odměnu pro mé čtenáře. Takže mohou vyhrát rovnou tři z vás.

A o které knihy co se tedy hraje?

První knihou v soutěži je Sběratel mušlí - od Anthony Doerr. Jde o knihu povídek, které vás chytnou za srdce. Rozhodně nejde o titul, na který rychle zapomenete. Jednotlivé osudy si budete přehrávat v hlavě i dlouho po přečtení. Recenzi na knihu si můžete přečíst ZDE


Druhá kniha, kterou můžete vyhrát je Zázrak v plechovce, napsal C.D. Payne. Jde o knihu plnou vtipu a zábavy. Rozhodně se s ní nudit nebudete. Recenzi na ni najdete ZDE

Poslední - třetí knihou je Ryba jménem Ian od Bradley Somer. Kniha zachycuje okamžiky života lidí, kteří bydlí…