Slávka Knihomolka

Povolání mého partnera a samozřejmě i jeho kamarádi ovlivňují i můj volný času. Tuto sobotu jsem tudíž strávila na soutěží hasičů v Chýstovicích. Jednalo se o Hasičskou okrskovou soutěž. Pro mě to byla první taková soutěž a kdybych s sebou neměla odborníka, který mi všechno vysvětlil asi bych dost tápala.  Poslední dobou se pohybuji mezi hasiči a to nejen mezi těmi dobrovolnými. Přesto jsem na obdobné akci byla poprvé a  přiznám se, vůbec jsem netušila co mám čekat. Obdobné akce jsem vždy zahlédla jen na pár chvil v televizi. Nu co, sobota plná legrace, dobrého pití a jídla. Ještě jsem byla bohatě zásobena grogem, abych prý neprochladla, takže ideální. Nikdo mě nenutil k jakýmkoli sportovním výkonům, proto jsem ochotná se podobných akci s radostí účastnit. Není nad pohled na sportující jedince zatímco mám v ruce výborný grog. Fotil samozřejmě můj přítel a myslím, že až na bouřku, která nás potkala, se akce vydařila. Nejlepší soutěžící...

Máme doma ježka, ale ne toho divokého, kterého můžete potkat večer na zahradě, ale ježka bělobřichého. Když jsem volala mámě, že máme doma nové ježčí miminko, myslela si, že jsem našla ježka venku a adoptovala ho. Ani se ji nedivím, že si to myslí. Prožila se mnou pěkných pár let a za tu dobu jsem domů dotáhla i jiné podivnosti. Jako malá jsem nosila šneky, žížaly a zakládala jsem chov pod postelí. Později mi kamarádka darovala myš a já ji tajně přechovávala v pokoji ve skříni. Samozřejmě, že na to máma přišla. Myš strašně smrděla i když jsem ji hobliny měnila. Pak začalo období koťátek, měla jsem doma vrabce.... Jednou jsem našla i zatoulanou fretku a protože se na inzerát nikdo nehlásil, spokojeně u nás dožila.  Proto není divu, že první co ji napadlo je, že jsem na zahradě drapla ježka a vzala si ho domů na mazlení. Hned mi začala vysvětlovat, jak jsou ježci blechatí a můžou mít parazity. Když jsem ji vysvětlila, že jsem si ježka pořídila z kvalitního chovu  A...

Autor: Jaroslava Skleničková Nakladatelství VEGA-L Počet stran: 100 Téma druhé světové války je pořád pro mnoho z nás aktuální. Čteme o hrůzách, které nás děsí. Přesto je dobré o nich číst a poučit se z nich.   V červnu 1942 jí bylo šestnáct let. Pokud by se narodila jako chlapec, nacisté by ji společně s muži zavraždili u Horákova statku. Kdyby na svět přišla o pouhé tři měsíce později a pro okupanty by byla ještě dítětem, byla by jako jiné lidické děti usmrcena plynem. Desátý červen roku 1942 a zkušenosti z koncentračního tábora Ravensbrück její život poznamenaly trvale. Vzpomínky na něj se prostě jen tak vymazat nedají. V knize Vzpomínky mě stále tíží je lidická tragédie vykreslena v nových, zcela nečekaných souvislostech, nutících k úvahám, vedoucích k možná pro někoho nečekaným závěrům.  Kniha je cenná autentickým pohledem ženy, která proti své vůli musela projít kalvárií, o níž dokáže psát věcně, bez sebelítosti, ba vtipně. Její výpověď je strhující a hlu...

Nedávno mě celkem dost vypekli v práci. Bylo období maturit a tak nám ve škole nezvonilo. No jo, ale jek teda mám poznat, kdy začíná a končí hodina, když nemám na ruce hodinky.  Moji žáci jsou zlobidla vykutálená. Zjistili, že hodinky nemám a tak mě přesvědčili, že už zvonilo  a já je pustila domů o celých pět minut dřív! Rozhodla jsem se, že už se to nebude opakovat a pořídila jsem si hodinky.  Jedny krásné, malé měli na stránkách  postovnezdarma.cz  a tak jsem neváhala a objednala si je. Teď už si na mě žáci nepříjdou.  Jde o dámské silikonové hodinky s hranatým ciferníkem. Jsou úžasně lehké a výborně mi sedí na ruce. Jsou maličké, takže mi vůbec nevadí při práci na počítači. Mají je v pestrých barvách, modré, červené, růžové... Já si vybrala neutrální bílou, která se mi hodí ke všemu. Navíc jsou elegantní, do práce ideální. Tentokrát mě už delší doba dodání nepřekvapila. Hodinky byli dobře zabalené v bublinkové fólii, což zar...

Napsal: Hubert Reeves Nakladatelství: Dokořán Počet stran: 144 Po knížce jsem sáhla z profesionální zvědavosti. Jsem učitelka a vždy se snažím hledat nové informace a způsoby, jak zábavně předávat informace. Vyprávění o vesmíru je pro moje studenty ta nejlákavější část fyziky. Tady nic nepočítáme a jen si povídáme o vesmíru, planetách, gravitaci atd. Proto jsem se do této knihy s chutí začetla.  Jde o autentické rozhovory autora s jeho vnučkou. Pomocí přirovnání a historek z minulosti se jí snaží vysvětlit vznik vesmíru, gravitaci, černé díry, přírodní zákony atd. Narazí i na otázku existence mimozemské civilizace, nebo odpovědnosti lidstva za stav naší planety. Sám autor knihu charakterizuje jako svůj duchovní odkaz mladé generaci.  ¨ Autor Hubert Reeves je známý popularizátor vědy. Natočil plno populárně naučných filmů o vesmíru, psal knihy a hlavně učil na univerzitě. Krátce pracoval i jako poradce pro NASA. Má osm vnoučat a právě rozhovory s nimi...

Autor: Danny Wattin Nakladatelství: Albatros Počet stran 176 Hluboko v lese, stojí opuštěná stará chata. V ní bydlí malý chlapec, který se jmenuje Johan. Je to sirotek, který se moc bojí, aby ho nenašli dospělí a nezavřeli ho do dětského domova. Umí skvěle šplhat, skoro tak dobře jako jeho kamarádka veverka. Zažívá plno dobrodružství, přesto by rád uměl číst. Má staré knihy, občas si v nich listuje a přemýšlí, jaké příběhy jsou do nich vepsané. Proto když potká podivného, bláznivého muže, domluví se s ním, že mu pomůže dostat se do školy a stát se tak čtenářem. Až na to, že Johan bydlel v chýši daleko v lese, byl stejný jako všichni ostatní desetiletí kluci. Měl rozčepýřené vlasy, věčně hlad jako vlk a oblečení tak obnošené, že z pouhého pohledu na něj bylo jasné, jak rád je pořád venku. Nejvíc se od ostatních lišil tím, jak dobře uměl šplhat. A když říkám dobře, myslím tím opravdu dobře. Ne jaké jiné malé děti, které vylezou na žebřík, zůstanou stát pár metrů nad zemí...

Internet je plný reportáží ze Světa knih. Není divu, pro nás knihomolky je to ten největší svátek. Plno knížek až oči přecházejí, skvělí lidé všude kolem, plno spisovatelů a všichni se usmívají a mají dobrou náladu i když je hrozný horko a skoro se nedá dýchat.  Já se letos zúčastnila už podruhé. Minulý rok jsem byla v neděli a byla jsem moc spokojená, žádné fronty, žádné mačkanice atd. . Letos jsem navštívila veletrh v sobotu. Měla jsem hrůzu z davů, ale nedalo se nic dělat. Jiný den nebylo volno a taky jsme měly pár srazů. Proto byla sobota jasná a jediná volba.  Příští rok se budu snažit, aby mi to vyšlo ve čtvrtek nebo pátek. Lidí všude plno, nedýchatelný vzduch, mačkanice, na některé programy jsme se vůbec nedostaly a nezvládly jsme ani navštívit všechny stánky co jsme chtěly. Utratily jsme dvakrát víc peněz, nakoupily plno knížek, časopisů, novin... Přesto jsme si to s dcerou parádně užily... A co že jsme si dovezly? Takovouhle hromadu věcí ...

Dlouho už jsem se nezapojila do žádné akce, takže když Iveta z blogu  Obsessed-with-books  vyhlásila novou Blogtour 2016 - Zpověď autorů musela jsem se přihlásit. Zapojila jsem se už minulý rok a velmi mile mě překvapilo kolik spisovatelů bylo ochotno se se mnou bavit. Dokonce jsem loni získala i podepsanou knihu přímo od spisovatelky. Letos jsem se navíc rozhodla oslovit pouze české autory. Myslím si, že i u nás jsou velmi nadaní spisovatelé, jen nemají takovou propagaci, jakou by si zasloužili. Nemyslím si, že zrovna můj blog to nějak změní, ale alespoň se pokusím o to co sama zmůžu.  Oslovila jsem desítky autorů, bohužel odpovědí mám daleko méně než jsem čekala. Všichni, kdo mi odepsali mají mé velké díky, za to, že si udělali čas, sedli k počítači a napsali. navíc většinou byli velmi vstřícní a milí.  Všem jsem pokládala stejnou otázku: Co pro Vás znamenají knihy?  A tady jsou odpovědi:  Petra Nachtmanová Petru Nachtm...