Plíseň
Napsal: Siri Pettersen
Nakladatelství : Host
Počet stran: 456
Po tom, co si přečtete knihu Ódinovo dítě, už zkrátka musíte pokračovat, a začíst se i do druhého dílu. Plíseň slibuje popsat další dobrodružství Hirky a její velké lásky Rimeho. Tím, že Hirka prošla kruhem, ocitají se každý v jiném světě a ani jeden z nich nepočítá s tím, že by se ještě někdy mohli potkat. Jediné, co Hirku spojuje s její minulostí a jejím světem je Kuro, její havran. Ten jediný ji zbyl.
Vzduch se vzpíral cestě do plic. Udělalo se jí nevolno. Zaplavil ji pocit neskutečnosti.Ruce se jí roztřásly.Strhla ze sebe oblečení.Zápasila se zipem u kalhot. Nedokázala je zesebe stáhnout dost rychle.Vyprázdnila svůj ranec.Po kamenné podlaze se rozlétly její věci. Staré věci. Známé věci. Její. Bylinky. Už jich zbývalo tak málo. Zelený svetr. Se stejnými prodřenými švy. Oblékla si ho. I svoje kalhoty. Kapesní nůž. Tady nůž nikdo nenosil. Nesmělo se to.
Klesla na matraci a schoulila se. Na hrudi nahmatala ozdoby. Mušli a vlčí tesák. S drobnými tečkami. Každý zářez znamenal něco opravdového. Něco, co se stalo. Vítězství v duelu mezi ní a Rimem.
Pokračování série Havraní kruhy je opět pěkně rozsáhlé, přesto jsem ho měla přečtené během tří dnů.
Hirka se ocitá v našem současném světě. Jako naprostý cizinec, objevuje všechny nedostatky, které náš svět má. Vše ji připadá zkažené, rostliny nezná, lidé jsou odtažití a ona sama je ztracená a bez možnosti se domluvit.
Rime se zatím potýká s nájezdem nemrtvých. Řízení rady v Ymslandu mu dělá čím dál větší problémy. Dokonce se ho pokusí zbavit. Moc mu chybí Hirka, nedokáže na ní přestat myslet a je ochoten udělat cokoli, aby mohl být opět s ní.
Kniha se mi četla velmi dobře. Proti prvnímu dílu, děj sice občas trochu vázne, ale následují velmi akční scény, které vše vynahradí. Hirka se ocitá v našem světě. Je to celkem šok. V prvním dílu toto vyústění prakticky nic nenaznačovalo. Zpočátku jsem se s tím docela prala a nemohla si zvyknout na Hirku v moderním světě. Nakonec jsem si ale zvykla a celkem se mi to i líbilo.
Přesto jsem měla raději části, které se odehrávali v Ymslandu. Je to nejspíš tím, že ve smyšleném světě, jsem mohla víc zapojit svou představivost - nejsou tu pro ni žádné mantinely. Láska mezi Hirkou a Rimem se trochu změnila, tem mi přišla trochu nastavovaná a nepřirozená. Možná trochu méně klišé by se hodilo.
Děj a jeho vyústění byl opravdu originální. Moc se mi líbí, kam příběh spěje a určitě si počkám na třetí závěrečný díl, abych zjistila co si na nás ještě autorka přichystala. Rozhodně jde o originální, napínavá a nepředvídatelný příběh, který jsem si dokonale užila.
Za knihu k recenzi děkuji NAKLADATELSTVÍ HOST
Komentáře