Spánek - Recenze

autor: Haruki Murakami

překlad: Tomáš Jurkovič

ilustrace: Kat Menschik

počet stran: 80

nakladatelství: Odeon

Jde o příběh zdánlivě obyčejní ženy. Jediné co má celé dny na práci je starost o domácnost a svou rodinu, manžela a dítě. Možná právě díky pocitu nenaplnění najednou nemůže spát. Pocit nemožnosti usnout, nespavost, zná asi občas každý z  nás, ale nikdy tento stav netrvá dlouho. Tělo si prostě vezme co potřebuje. Naše hlavní hrdinka nespí už sedmnáct dní. Nikomu to neřekla, vychutnává si ten pocit, že má najednou delší den a může čas navíc využít jak chce.

Přinejmenším v tuhle chvíli se mi totiž život doopravdy rozšířil. A bylo to něco nádherného. Úplně jsem to cítila pod rukama. Ten pocit, že skutečně žiju, tady a teď. Že mě nic nekonzumuje a nespotřebovává. Že tu přinejmenším existuje má nezkonzumovaná a nespotřebovaná část. A já že právě proto můžu s takovou opravdovostí vnímat, že jsem naživu. Myslím, že život člověka, kterému tento pocit schází, nemá žádný smysl, i kdyby trval sebedéle. 

Žena, matka, manžela a to jako jediná náplň života. Stačilo by Vám to? Murakamiho hrdince se změní život, díky tomu, že nemůže spát. Opětovně nalezne svou vášeň pro knihy a začne žít druhý život. Nejen ten obyčejný, ve kterém nakupuje, vaří, uklízí, stará se o dítě, povídá si s manželem, ale i nový, tajný, kde zažívá díky knihám lásku, beznaděj, radost a to vše ve velkých dávkách.

Kdo z nás by nebyl nadšený z toho, kdyby získal denně několik hodin navíc. Hodin, kdy by neměl žádné povinnosti a mohl si dělat co by chtěl. Jak byste je využili? 

Kniha je výborně napsaná. Hlavní postava je vlastně jediná, kterou se zabýváme, manžel, tchýně, dítě, všichni jsou v příběhu jakoby nepřítomní. Žena prožívá jakési probuzení, prozření. Sice nespí, ale necítí se unavená, je naopak plná energie. Najde své staré zvyky, na které zapomněla, protože se přizpůsobila svému okolí. Miluje čokoládu, ale léta ji nejedla, protože to její manžel zubař nerad vidí, muž nepije a tak přestane pít alkohol i ona. 

Kniha je kratoučká, krásně zpracovaná plná nádherných ilustrací. Přečetla jsem ji jedním dechem. Zdálo se mi že dokážu pochopit každičkou myšlenku hlavní postavy. Její strach z toho co se děje, její prožívání příběhů které čte. Najednou jsou příběhy v knihách daleko skutečnější než každodenní realita. A co vlastně je realita.  Trochu mě překvapil konec, který byl jakoby useknutý. Přinutí člověka k zamyšlení, co tím autor sledoval. 

Knihu doporučuji nejen díky krásnému zpracování, ale i jakémusi prozření, zamyšlení nad našim životem.