Slávka Knihomolka

Tak jsem si koupila časopis Host v elektronické podobě. Moc jsem ho chtěla a cesta do Prahy byla v nedohlednu. Takže mám doma konečně časopis.  Třeba nové číslo seženu na veletrhu.  Navíc jsme úplně zadarmo dostala knihu jako dárek od Kosmasu.  Jde o existenciální gotický horror o městě nad Vltavou.  Protože, na Kosmasu jsem nakupovala poprvé, byla jsem příjemně překvapená. Znáte knihu?  Já teda horrory moc nemusím, jsem dost srab a dost se bojím. Ale určitě knihu přečtu. 

Ani nevíte jak se na veletrh těším. Pořád sedím doma a čtu, nebo se učím, nebo uklízím, vařím... Někam jít je pro mě opravdu vzácnost a pokud můžu jít někam, kam opravdu chci, je to jako zázrak.  Navíc je teď kolegině v práci nemocná a tak mám dvojité směny, pracuji téměř nonstop.  Trochu volna mám právě dnes. Díky tomu, že vedu kroužek pro děti, jsem v práci jen do jedné.  Pak si chvilku hraju s dětmi a potom je to toužebně očekávané volno.  Navíc dneska byli děti moc hodné. Snaží se mě přesvědčit, abych vedla kroužek i příští rok, a tak předstírají, že jsou ty nejhodnější děti na světě. Kromě toho, že jsem dnes zjistila, že mám ve skupině mimozemšťana - na otázku jakou má krevní skupinu odpověděl že skupini XB, a taky jednoho génia, který má dostat Nobelovu cenu - složitě mi vysvětloval jak vyrábí umělou krev, vhodnou pro transplantaci, mám ve skupině plno malých upírů - všem moc chutná krev. Teď jsem doma a odpočívám, koukám na program vel...

A zase jsem byla v knihovně. Knihy se mi tady sice kupí, ale potřebovala jsem něco do školy a k přijímačkám a tak jsem jako vždy neodolala a půjčila si i nějakou beletrii.  Tentokrát jsem byla v Středočeské vědecké knihovně v Kladně. Neměla jsem moc času a tak jsem sebrala jen dvě knihy. Na obě už jsem četla recenze a na obě se moc těším.  Miluji fantasy a poslední dobou jsem na ni neměla moc času. Jen Harryho Pottera čtu s dcerou. Těšim se na ně moc, jen musím dodržet posloupnost knih.  Četli jste, jak se vám libili? 

Autor: Alice Kopřivová počet stran: 240 nakladatelství: Jota Knihu mám půjčenou z knihovny. Chtěla jsem číst víc knih od českých spisovatelů a taky mě zaujala obálka. Vypadá moc hezky.  Jde o knihu povídek ukazující nám jeden rok ženy - autorka píše, zralé ženy. Jsou to vtipné a krátké postřehy a příhody, které se mohou stát kterékoli z nás. Styl psaní se mi líbil, jakoby to bylo to nejlehčí co se dá udělat, napsat knížku. Jednoduché, krátké, vtipné i k přemýšlení. jde vidět, že autorka má ráda svůj život a ráda se s námi o něj podělí.  Některé příběhy mě vážně moc pobavily např. když autorka spláchla klíče od banky do záchodu, nebo když si nemohla vzpomenout kde zaparkovala auto a musela kvůli tomu vzbudit kamarádku, která s ní vůbec nebyla, jen s ní při parkování osudného auta telefonovala. Problémy s muži a jejich úklízením, zná asi každá z nás. Taky se pravidelně přemlouvám k ignorování jejich koníčků a nepořádku všude kolem. Je to hezká, oddech...

Dnes jsme slavili den matek. Trochu překvapivě jsem dostala tři dárky. Nečekala jsem to. Vím, že moje dítě dělalo nějaký dárek ve škole, ale že dostanu dárek i od partnera, bylo překvapení.  Tak se musím pochlubit.  Dostala jsem bombonieru, mňam, záložku do knížky a papírovou kytičku.  No mám radost. :-)

autor: František Niedl nakladatelství: MOBA (Moravská bastei) počet stran: 592 Autor má rád historii a a na jeho knihách je to vidět. Proto jsem si jeho knihu vybrala a začala číst. Moc jsem se na knihu těšila a vážně mě nezklamala. Jde o životní příběh Pavla Vencla. Je to student filosofie, který ale svému studiu moc nedává a i celým svým životem jen tak proplouvá. Živí se jako profesionální hráč karet a s přáteli boxuje v klubu na Žižkově. Jeho úsměv okouzluje řadu žen a dívek, ale o zamilovanosti se nedá mluvit. Jeho životem zahýbá okupace. Musí se rozhodnout na kterou stranu se dát. Pavel si vybere tu složitější cestu, tak jako poté mnohokrát. Utíká a je to jen první útěk v řadě. Stál jsem u okna a připadal si jak v řeckém divadle. Tam jsou herci také pod vámi a vy se díváte z tribuny. Pode mnou defilovala armáda v helmách nočníkovitého tvaru. Tvaru z kterého si dříve mnozí dělávali legraci. Mnohé však již legrace přešla. Okno bylo bez záclon a já bez oděvu. D...

Dnes mám volný den.  Už je to dlouho co jsem si tohle mohla říct.   Volno. No úplné volno to není. Potřebuji trochu uklidit, (ale nebudu to moc přehánět), něco musím uvařit a taky udělat trochu té administrativy do kroužku pro děti, který vedu. Doufám ži mi to moc času nezabere.  Už ráno se povedlo. Udělala jsem si vynikající kafíčko. Navíc bílý jogurt se sušenými jablíčky. Prostě pohodička.  Venku to vypadá na krásný den. Přesunu se na zahradu. Snad tam bude dosah wifi, ještě jsem to nezkoušela.  Chtěla bych dočíst knihu Útěk do pekel. Zrovna je to dost napínavé.  Pak bych ještě možná stihla napsat recenzi. To mi půjde, pokud se mi kniha líbí napíšu recenzi za chvilku. Když mám ale výhrady, lámu si hlavu a přemýšlím třeba i týden.  No a taky se chystám na knižní veletrh. Rozhodly jsme se s dcerou, že půjdeme spolu a tak jsem nám koupila stejná trička. Koupila jsem i voskovky na látku, chceme si je nějak popsat, nebo ...